...EU má nejpřísnější schvalovací systém ohledně geneticky modifikovaných plodin a krmiv na světě?

V současné době je v EU umožněn dovoz a zpracování pouze 5 geneticky modifikovaných (GM) rostlinných druhů v celkem 94 odrůdách, a to bavlníku, kukuřice, řepky, sóji a cukrové řepy. Přestože některé z těchto plodin (kukuřice, sója) patří k základním rostlinným surovinám, které tvoří až 60 % lidské stravy, jsou povoleny pouze jako krmiva, nikoliv jako potraviny na trhu EU.

O schvalování GM potravin a krmiv rozhodují jak odborníci z jednotlivých členských států, tak Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA). Pokud je GM produkt schválen, autorizace trvá jen po dobu 10 let, a pak je nutné projít dalším schvalovacím procesem. Dosud byl v EU schválen k pěstování pouze jeden GM rostlinný druh – GM kukuřice MON810, která byla v roce 2022 pěstována ve Španělsku a Portugalsku. Administrativní náročnost a přísná pravidla ohledně pěstování GMO v EU však vedla k ukončení jejího pěstování.

Ve světě, mimo EU, jsou GM produkty schvalovány rychleji a především jednodušeji. V současné době je povoleno již 577 odrůd z 32 rostlinných druhů. Naposledy byl na konci června loňského roku v Norsku schválen nový rostlinný zdroj omega-3 mastných kyselin v produktu Aquaterra®. Tento olej je z GM řepky olejné a má sloužit jako potrava pro ryby chované na farmách, kterým oproti mořským rybám chybí omega-3 mastné kyseliny. Přítomnost omega-3 mastných kyselin má vliv na vývoj těchto ryb i na kvalitu masa, a současně také mohou přispět ke snížení tlaku na výlov mořských ryb.

Dalším příkladem je povolení k pěstování GM pšenice označované jako HB4® v Paraguayi. Tato pšenice je odolnější proti zhoršeným přírodním podmínkám, zejména suchu. Kromě toho obsahuje gen pro toleranci k herbicidům na bázi glufosinátu (v EU oproti Paraguayi zakázán) a umožňuje tak úplné odstranění plevelu, a tím zvýšení výnosu pšenice. Odrůda HB4® je již povolena v 10 státech, včetně USA, Brazílie nebo Austrálie.

Více informací na toto téma můžete najít zde:

Autorky textu: Kristýna Kliková, Tereza Branyšová

Tento příspěvek byl inspirován přednáškou Ing. Bc. Z. Malinové z Ministerstva zemědělství ČR konané na VŠCHT v Praze v lednu 2024.