...Japonsko patří mezi průkopníky v zavádění potravin upravených pomocí nových biotechnologií?

Tento přístup je součástí širší strategie, jak snížit závislost Japonska na dovozu plodin, jako jsou kukuřice (100 % z dovozu) a sója (94 % z dovozu), a posílit domácí zemědělskou produkci. Modernizace legislativy v roce 2019 navíc zavedla jasná pravidla pro regulaci genetických editací, kdy některé typy úprav (např. cílená mutageneze bez vložení cizí DNA) nejsou považovány za GMO a nepodléhají tak přísným kontrolám. Přesto zůstává důležitý dohled nad bezpečností a dopady na životní prostředí.

Japonsko umožňuje zavádění některých geneticky editovaných produktů na trh bez přísného schvalovacího procesu, pokud neobsahují cizorodou DNA, což výrazně urychluje jejich využití v praxi. Díky tomuto přístupu se již na trhu objevily konkrétní produkty vytvořené technologií CRISPR, například rajče s 5x vyšším obsahem GABA, které může přispívat ke snižování krevního tlaku, nebo geneticky upravené ryby s lepšími reprodukčními vlastnostmi. U pražmana japonského (red sea bream) byl například „vypnut“ gen pro myostatin, který omezuje růst svalů, což vedlo k rychlejšímu růstu a až o 20 % větší velikosti při stejném množství krmiva. U čtverzubce rudoploutvého (tiger puffer) byly upraveny geny receptoru leptinu regulující příjem potravy, díky čemuž ryby více přijímají potravu, rostou rychleji a mohou být až 1,9x těžší než běžní jedinci. Vývoj těchto produktů navíc pokračuje – v roce 2023 bylo oznámeno schválení další geneticky editované ryby, japonského platýse (hirame), což potvrzuje rostoucí význam nových biotechnologií v moderním chovu ryb.

Zajímavostí je, že japonskou veřejností jsou nové produkty upravené pomocí CRISPR přijímány spíše pozitivně, což ukazuje, že moderní biotechnologie mohou být vnímány jako bezpečný a efektivní nástroj pro zajištění potravinové soběstačnosti a udržitelného zemědělství.

Více informací na toto téma můžete najít zde:

Autorka textu: Kristýna Kliková, editorka textu: Tereza Branyšová