Využití betalainů k vyzbrojení zeleniny protizánětlivými účinky

V nedávné době se vědcům z Tokijské vědecké univerzity a Iwate Biotechnology Research centra v Japonsku podařilo geneticky modifikovat rostliny brambor a rajčat tak, aby exprimovaly rostlinné barvivo betacyanin. Cílem bylo testovat terapeutickou účinnost těchto geneticky modifikovaných rostlin proti myším modelům kolitidy a makrofágům, které vyvolávají zánět. Bylo zjištěno, že rajčata produkující betacyanin měla protizánětlivé účinky, zatímco brambory tyto účinky nevykazovaly.

Betacyanin, stejně jako betaxanthin, patří mezi rostlinné pigmenty ze skupiny betalainů, které jsou zodpovědné za červenofialovou (betacyanin) nebo žlutou (betaxanthin) barvu ovoce a zeleniny. Tyto látky se běžně využívají jako potravinářská barviva a v nedávné době u nich byl objeven také silný antioxidační účinek, což z nich činí kandidáty na výrobu zdravých potravin, a tedy prostředek pro boj proti různým onemocněním. Bohužel jsou ale tyto látky produkovány pouze vyššími houbami a rostlinami řádu Caryophyllales, jako je například červená řepa, a vykazují nízkou stabilitu při vysokých teplotách a extrémních hodnotách pH. Rajčata produkující betacyaniny budou tak pravděpodobně účinné pouze v syrovém stavu.

Protizánětlivé účinky extraktů vědci testovali v různých koncentracích. Zatímco u rajčat byly pozorovány významné účinky ve 100 i 1000násobném ředění, u transgenních brambor tomu tak nebylo ani v původní koncentraci, a to i přes značnou produkci betacyaninů, konkrétně betaninu a isobetaninu. Důvodem je pravděpodobně přítomnost doposud neznámých antagonistů, které působí proti protizánětlivé funkci betacyaninů. Tento údaj je však potřeba ještě potvrdit.

Zdroje: