Více než 190 milionů hektarů GM plodin

V loňském roce opět vzrostly plochy s geneticky modifikovanými (GM) plodinami ve světě, konkrétně na 191,7 milionů hektarů. GM plodiny se pěstovaly ve 26 zemích, v Evropě to byly Španělsko a Portugalsko (pouze Bt kukuřice MON810). Údaje přináší nová zpráva neziskové nevládní organizace ISAAA, která každoročně plochy GM plodin ve světě sleduje a analyzuje.

Další zjištění zprávy ISAAA - pěstování GM plodin v roce 2018:

Celkem 70 zemí přijalo GM plodiny - 26 zemí GM plodiny pěstovalo, ostatní je dovážely.
5 hlavních pěstitelů GM plodin zaujímalo 91 % z celkových ploch: USA (75 mil. ha), Brazílie (50,2 mil. ha), Argentina (23,9 mil. ha), Kanada (12,7 mil. ha) a Indie (11,6 mil. ha) - v těchto zemích GM plodiny dosahují vysokého podílu na celkových plochách (od 92,5 % v Kanadě do téměř 100 % v Argentině).
50 % ploch zaujímala GM sója.
42 % ploch tvořily GM plodiny s kombinovanými znaky ("stacked traits") - např. kombinace tolerance plodiny k neselektivním herbicidům a rezistence vůči škůdci.
Kromě 4 hlavních GM plodin - sója, kukuřice, bavlník a řepka - se ve větší míře objevují na trhu i další GM plodiny - v roce 2018 se např. pěstovaly brambory Innate® nebo jablka Arctic®, Brazílie poprvé přišla s cukrovou třtinou rezistentní proti škůdcům, Indonésie s cukrovou třtinou odolnou vůči suchu.
Mezi hlavní přínosy pěstování GM plodin patří: zvýšená produktivita plodin, podpora biodiverzity, podpora životního prostředí, redukce emisí CO₂, zmírnění chudoby a hladu.
Ekonomické přínosy GM plodin byly vyčísleny na 186,1 miliard dolarů získaných jejich pěstováním v letech 1996 - 2016.