Regulatorní rámec pro GMO v EU je zastaralý a neodpovídá účelu

"Regulatorní rámec pro GMO v EU je zastaralý a neodpovídá účelu", tvrdí odborníci z britského ACRE.

Ve Velké Británii mají ministři, kteří jsou zodpovědní za problematiku GMO, k dispozici při rozhodování poradní komisi složenou z předních vědců a technických expertů – The Advisory Committee of Releases into the Environment (ACRE). Tato komise vydala v srpnu t.r. několik zpráv zaměřených na zhodnocení stávajícího regulatorního rámce pro GMO v EU. Z jejich pohledu hodnocení nedopadlo příliš pozitivně. Odborníci z ACRE totiž považují stávající systém za pomalý, drahý a těžkopádný, s vysokými náklady na dodržování stanovených pravidel, a potlačující inovace (zejména v oblastech, kde převažuje regionální přístup nad řešením globálních problémů). ACRE zároveň dodává, že v současné době je jen malá politická vůle ke změnám právního rámce v EU, nicméně navrhuje alespoň zahájit diskuze o tom, jak by nový rámec mohl vypadat. Na druhé straně, již dnes se objevuje několik otázek, které by mohly způsobit prolomení stávajícího systému, jako např. nové vědecké pokroky ve šlechtění (a s tím související problematika, zda zařadit nové techniky do regulatorního GMO rámce), znevýhodnění vědecko-výzkumných pracovišť v EU oproti zemím, kde je vstřícnější regulatorní rámec pro GMO (potlačování investic, a z toho plynoucí ekonomické ztráty) atp.

ACRE vidí jako základní charakteristiky nového regulatorní systému pro GMO v EU následující body:

• vycházet z posouzení nové vlastnosti produktu, nikoliv z metody produkce, kterou byl vytvořen
• zastřešujícím účelem regulace by měl být efektivní management rizik (nezahrnovat do něj např. problematiku náhodných příměsí, které neohrožují lidský život ani životní prostředí)
• zachování systému označování nových potravin
• rozhodování případ od případu na základě objektivního posouzení rizik a přínosů
• využívat pro rozhodování informace o historii bezpečného užití obdobného produktu
• pro rozhodování o (ne)zařazení nového produktu do regulatorního rámce by měla existovat jednoduchá metoda s minimální legislativní zátěží
• monitoring po uvedení na trh by měl být integrován do jiných systémů hodnotících efekty pro životního prostředí
• povolení uvedení nového produktu na trh by nemělo být časově omezeno (dnes je na 10 let)
• regulatorní rámec by měl být pravidelně přezkoumáván, zda odpovídá účelu, je proporcionální a efektivní.