BIOTRIN je nezisková organizace vytvořená vědeckými
pracovníky pro šíření informací o moderních biotechnologiích.
Je tu pro vaši informaci a jako fórum vašich názorů.

Přežije ukrajinská pšenice válku?

Ve čtvrtek 24. února 2022 ráno napadly ruské helikoptéry kyjevské letiště Hostomel a Ruská federace tak vyvolala válečný konflikt, který se dotýká celého světa a všech sfér lidského bytí, potravinovou situaci nevyjímaje. Necelý týden po začátku války zveřejnil týdeník ISAAA Crop Biotech Update krátký komentář s názvem „Ukrajinská krize podtrhuje potřebu dlouhodobých řešení pro globální potravinovou bezpečnost“. Sděluje komoditním neodborníkům (odborníci to jistě dlouhodobě vědí) průvodní fakta – především to, že Ukrajina je celosvětově pátý největší vývozce pšenice s roční tržbou 3,59 miliard dolarů. Z jiných pramenů se můžete dozvědět, že spolu s Ruskem produkuje téměř 15 % celosvětové sklizně pšenice a vyváží ji doslova do celého světa.

Také letos čeká na sklizeň v červnu a červenci zhruba šest milionů ukrajinských pšeničných hektarů. Budou opravdu v dané situaci sklizeny? Kolik jich asi ubyde? Co to udělá s cenou – letošní a hlavně tou budoucí? A jaká bude budoucnost – jak se v ní mohou projevit či jí napomoci také moderní techniky genového inženýrství?

Otázek je spousta, odpovědí málo. Už v září roku 2021 ukrajinská vláda podpořila dva návrhy zákonů týkajících se regulace státní kontroly nad použitím geneticky modifikovaných organismů (GMO) a zvýšením zodpovědnosti za chyby v jejich managementu, což vyvolává řadu dalších otázek. O jaké chyby se jedná? Jakých zemědělských komodit se týkají - tedy kolik GM ploch vlastně Ukrajina v „nedávné současnosti“ měla? Byly či nebyly tyto návrhy projednány ukrajinským parlamentem? Je/byla jejich účelem náprava neutěšeného stavu ukrajinské GMO praxe, nebo šlo pouze o včasnou přípravu na blízkou budoucnost? Popravdě nevím a také nevím, koho se zeptat. Příslušná ministerstva teď zřejmě mají zcela jiné starosti. A většina mých dávných přátel či kolegů z relevantních ukrajinských vědeckých ústavů již řadu let žije porůznu po světě, nebo jim zahraniční kolegové shánějí alespoň dočasný azyl.
 
Popravdě ani nevím, u kolika z nich se v těch letech problematika genového inženýrství ještě prolínala s jejich vědeckou profesí navzdory dlouhé a často až prioritní tradici ukrajinské vědy v tomto zkoumání s počátky již v sedmdesátých letech minulého století. Tehdy jeho produktem ještě nebyly žádné GMO. Vědecký svět byl hlavně fascinován vizemi „somatické hybridizace“ prostřednictvím fúze izolovaných protoplastů a očekával brzké pokračování úspěchu se stvořením prvního mezirodového hybridu Lycopersicum aesculentum x Solanum tuberosum (tomoffel resp pomato) profesora Melcherse (Melchers and Sacristan 1978).

Prvním jejich následovatelem v překonání mezirodové bariery byl Jurij Jurjevič Gleba z kyjevského Botanického ústavu AV USSR, dnes vědecko–podnikatelská hvězda světového významu, se somatickým hybridem tzv. Arabidobrasika, křížencem Arabidopsis thaliana a Brassica campestris. Před pár lety také publikoval první známou jaderně-plastidovou somaticko hybridní komplementaci genotypů dvou tabákových mutantů - spojením letálního tabákového „jaderného albína“ s obdobným albínem „chloroplastovým“ získal zelené, životaschopné regeneranty.  Semínka těch plastidových mutantů měl z naší laboratoře v ÚEB ČSAV v Praze Vokovicích. Jak známo, možné komerční využití somatických hybridů příroda ani zemědělská praxe nezkously, elegantní syntéza výrazněji odlišných genotypů se nekonala. A tak se prof. Gleba vydal po rozpadu SSSR dobýt svět farmaceutické či zemědělské praxe s výrazně jinou molekulárně genetickou strategií. Vyhnul se legislativně nepřátelské  půdě „stabilních genových modifikací“ a vsadil na ty „dočasné“, transientní. Vyhnul se zásahům do rostlinné DNA a upsal se transfekci cílových rostlin prostřednictvím všemožně upravených virových vektorů – viz blíže rozsáhlá loňská publikace v Nature Plants.
 
Čekají nás tedy virové postřiky plodin již přímo na ukrajinských polích? Ne, tak to asi probíhat nebude. Nikoliv kvůli nedostatečně ověřené transfekční strategii, ale kvůli současnému, soudím minimálnímu podílu samotné ukrajinské vědy na šíření GM/GE produktů i navzdory tomu, že k původnímu kyjevskému Botanickému ústavu již dávno přibyly další podobně orientované entity (zejména Ústav buněčné biologie a biotechnologie založený prof. Glebou v roce 1992).

Odhaduji, že současná produkce geneticky editovaných (GE) či GM komodit, o pšenici ani nemluvě, je v rámci Ukrajiny zatím minimální. Poměrně bezpečně vím, že se Ukrajina nevyhnula „zeleným polemikám“ o nutnosti značit produkty, jichž by se GM třeba technologie jen dotkly. Ve svém dokumentačním archivu mám mj. asi čtyři roky starou vinětu z lahve od „chmelového kvasu“ (pochmelnyj kvas) s hlavou snad záporožského atamana a nápisem „bez GMO“.  Dárek od přátel, lze prý koupit i u nás. Zda měl být terčem zásahu chmel či ječmen – netuším.

Trocha úvah závěrem? Obilné lány zcela jistě nezůstanou stranou rozsáhlé devastace ukrajinské země. Nepřímo je nutně postihne i válka ekonomická – ceny za energie, hnojiva, pesticidy. O možná převratných novinkách ochrany obilovin před patogeny díky technologiím genové editace jsme si psali poměrně nedávno. Těžko dnes říci, jestli (paradoxně) právě úspěchy vědy ze státu, jenž patří k významným dovozcům ukrajinské pšenice, tedy Číny, pomohou právě Ukrajině. Osobně si hlavně přeji, aby se nenaplnila jedna z Jurijových vět z naší nedávné korespondence: „….I am very sceptical, too, and sincerely hope that you and I shall end our life without having to experience a new world war….“.

 

Autorský komentář prof. RNDr. Zdeňka Opatrného, CSc., emeritního profesora PřF UK v Praze

 

Zdroje:

 

Aktuálně

NBT KONFERENCE
26.5. 2022 | BIOTRIN


NOVÁ
Databáze NBT plodin | BIOTRIN


uspořádali jsme pro vás
promítání filmu
WELL FED
s následnou diskuzí
Promítání Well fed ODLOŽENO na říjen

Top