...státy EU nejsou v pěstování nejdůležitějších hospodářských plodin soběstačné, tzn. jsou na jejich dovozu závislé?

Pro pěstování v Evropské unii byla dosud povolena pouze jediná geneticky modifikovaná (GM) plodina, a to odrůda kukuřice MON810. Nicméně, pro dovoz do EU bylo dosud povoleno 33 typů GM kukuřice, 15 typů GM sóji, 4 typy GM řepky a 12 typů GM bavlníku. K dovozu jsou dále povoleny i výrobky obsahující GM cukrovou řepu. 

Hlavní modifikace GM plodin, které se objevují u všech dovážených druhů, jsou tolerance k neselektivním herbicidům, které účinně likvidují širokou škálu plevelů, odolnost vůči škůdcům a vůči suchu. Cílem modifikace plodin je především snížení ztrát na výnosech, a to právě i zvýšením odolnosti vůči nepříznivým klimatickým vlivům a podmínkám (choroby, škůdci, sucho) nebo zlepšením výživových vlastností (vyšší obsah mikronutrientů). Téměř nulová tolerance neschválených GMO v Evropě má za následek, že v případě detekce i stopového množství nepovoleného GMO v produktech vede k jejich okamžitému stažení z evropského trhu.

K největším dovozcům GM plodin do EU patří státy, kde jsou schvalovací procesy pro povolení GMO výrazně jednodušší, a kde se tyto plodiny pěstují ve velkém měřítku. Mezi tyto země patří USA, Kanada, Argentina nebo Brazílie (sója, řepka, kukuřice). Naopak bavlník je dovážen nejvíce z jižní Asie - Indie.

Více informací na toto téma můžete najít zde: 

Autorky textu: Kristýna Kliková, Tereza Branyšová