BIOTRIN je nezisková organizace vytvořená vědeckými
pracovníky pro šíření informací o moderních biotechnologiích.
Je tu pro vaši informaci a jako fórum vašich názorů.

Nově schválené geneticky modifikované rostliny v Nizozemsku nejsou rizikem pro životní prostředí

Jedním z častých argumentů proti geneticky modifikovaným (GM) rostlinám je riziko pro životní prostředí v dané oblasti a vznik změn v místním ekosystému. Tyto obavy se u nově schválené kukuřice a bavlny v Nizozemsku ukázaly jako liché.

Nizozemská komise pro schvalování GM organismů (COGEM), která dohlíží na rizika nových GM organismů, schválila dovoz dvou nových druhů plodin. Jedná se o kukuřici (Zea mays) a bavlnu (Gossypium hirsutum).

U GM kukuřice označené MON89034 x 1507 x NK603 od firem Monsanto a Dow Agrosciences LLC podpořila komise COGEM obnovení dovozu. Tento typ kukuřice označovaný také jako Power Core™ byl autorizován již v roce 2013. Výhodami této modifikované plodiny je tolerance k herbicidům, jako jsou glyfosfáty a glufosináty. Při postřiku pole herbicidy tedy dojde k odstranění plevele a dalších nechtěných rostlin, ale kukuřice nebude zasažena. Další úpravou je odolnost vůči hmyzím škůdcům, příkladem je zavíječ kukuřičný (Ostrinia nubilalis). Larvy této můry snižují výnosnost z polí, čemuž je v případě GM kukuřice zabráněno.

Výhody jsou tedy zjevné, ale co rizika spojená s genetickou modifikací? Typickými problémy pro životní prostředí je vznik hybridů GM kukuřice s přirozeně se vyskytující kukuřicí. Taková se však v Nizozemí nenachází a k hybridizaci tedy nedochází. Riziko je také spojené se šířením GM plodin mimo vyhrazené prostory pro pěstování. Kukuřice je však rostlinou vyžadující pro růst teplé podnebí a krom toho je jednoletou rostlinou, což znemožňuje její růst v dalším roce.Rizika spojená s touto GM odrůdou nebyla prokázána ani ve vědeckých studiích a na základě všech zmíněných argumentů potvrdila COGEM své rozhodnutí o minimálním riziku  Power Core™ kukuřice pro životní prostředí.

Druhou plodinou, kterou COGEM označila jako minimálně rizikovou, je GM bavlna označená GHB614 x T304-40 x GHB119 x COT102 firmy Bayer CorpScience. Bavlna, známá také pod názvem GlyTol LibertyLink TwinLink® Plus, byla navržena na import a využití v krmivech a potravinách. Krom této varianty podpořila COGEM dovoz a kultivaci také čtyř mateřských linií. Stejně jako u výše zmiňované kukuřice nese GM bavlna rezistenci vůči herbicidům a hmyzu, zejména larvám motýlů, kteří poškozují kvalitu a výnos bavlny. Krom toho je navíc rezistentní vůči antibiotikům. COGEM podotýká, že obavy z případného šíření antibiotické rezistence, které je velmi nepravděpodobné, jsou neopodstatněné. 

Nevýhodou GlyTol LibertyLink TwinLink® je však nízká šance na přežití odrůdy v mírných podmínkách Nizozemí. Komise proto navrhuje další úpravy pro vyšší životaschopnost.

Ačkoliv je hodnocení rizik souvisejících s pěstováním nových GM plodin potřebné, Nizozemsko ukazuje celé Evropě, že není nutné se před nimi uzavírat a po testování případných rizik je možné je pěstovat beze strachu a těžit z řady benefitů, jež nabízejí.

 

Zdroje:

 

Aktuálně

BIOTRIN MĚNÍ LOGO


NOVÉ ČÍSLO BULLETINU SVĚT BIOTECHNOLOGIÍ

VESMÍRNÉ BIOTECHNOLOGIE


uspořádali jsme pro vás

SEMINÁŘ

VESMÍRNÉ BIOTECHNOLOGIE

Záznam a podcast jsou dostupné na YouTube



ZPRÁVA Z KONFERENCE
NBT - naděje v boji s klimatickou změnou


uspořádali jsme pro vás

NBT KONFERENCI

26.5. 2022 | BIOTRIN



 

 

Top