Jaká jsou rizika při přenosu pylu mezi rostlinami geneticky modifikovanými a volně rostoucími?

Přenos pylu je přirozeným procesem oplodnění, při kterém vítr nebo hmyz přenáší pyl z jedné rostliny na druhou. Tento proces, také nazývaný horizontální přenos genů, je v přírodě velmi běžný. V případě transgenních rostlin, které jsou schopné opylit své konvenční odrůdy nebo volně rostoucí příbuzné, představuje riziko. Toto riziko závisí na mnoha faktorech jako:    

  • pravděpodobnost přenosu pylu
  • přítomnost příbuzných schopných křížení a jejich vzdálenost od GM rostliny
  • plodnost výsledného rostlinného hybridu
  • exprese transgenu u potomstva
  • selekční výhoda hybridu.

Přenos genů pylem musí být hodnocen případ od případu, přičemž musí se brát v potaz převažující biogeografické podmínky.

Hodnocení rizika přenosu genů opylením musí brát v potaz:   

  • Pravděpodobnost křížení určité GM plodiny a jejích přírodních příbuzných: Křížení řepky olejné s některými přírodními příbuznými je pravděpodobné v poli nebo blízko zemědělských ploch v Kanadě a v Evropě. V tomto případě je riziko vysoké. U kukuřice je riziko v těchto regionech nulové, protože původní přírodní kukuřice, která by mohla být opylena, roste pouze v Mexiku. Proto je riziko křížového opylení s transgenní kukuřicí jen v Mexiku.
  • Vzdálenost na kterou může pyl cestovat s větrem nebo opylujícím hmyzem je dalším parametrem. Podle toho se musí řídit izolační vzdálenosti. U plodin jako je pšenice, které jsou samosprašné, nepředstavuje křížové opylení s příbuznými travinami skutečné riziko.
  • Plodnost výsledné hybridní rostliny: Některé rostliny mohou vytvořit křížence s kulturními plodinami; nicméně fertilita takových hybridů bývá často mizivá až nulová. Čili křížení automaticky neznamená, že se transgen rozšíří v přírodě.
  • Povaha transgenu: Pokud neposkytuje žádnou selektivní výhodu, nový gen zmizí v budoucích generacích a tok genu pravděpodobně nebude znamenat žádný skutečný problém, protože plevele s novým genem nevítězí nad jinými přírodními rostlinami. Situace je zcela jiná u genu pro snášenlivost herbicidů, protože poskytuje selektivní výhodu v přítomnosti patřičného herbicidu. Vysoké riziko je také spojeno s transgenem(y), které zvyšují snášenlivost k nepříznivým podmínkám jako je sucho, záplavy, chlad, vysoké obsahy solí v půdě, atd. V případě přenosu mohou takové geny stvořit nové plevele přizpůsobené právě takovému prostředí.
  • Je nutné zvažovat podmínky, které v daných regionech převažují.

 Další informace na http://www.agbioworld.org/, stránce dobrovolnické nezávislé nadace, která vychází z akademických kořenů a hodnot.