Jak biotechnologii vnímá veřejnost?

Pravidelné průzkumy ukazují na obecně nízkou úroveň přijetí aplikací biotechnologie v zemědělství a potravinářství v Evropě. Aplikace v sektoru lékařství jsou přes obavy spojované s některými aplikacemi mnohem více akceptovány.

Toto rozložení skepticismu ovlivňují různé faktory:    Samo vnímání, které se zaměřuje především na potenciální nebezpečí plynoucí z GMO
    Obavy o křehkost přírody a nenávratnost efektů GMO
    Strach či obavy, jak ovlivní konvenční (tradiční) a biologické zemědělství
    Strach z nepředvídaných dlouhodobých účinků GM potravin
    Rovnováha mezi vnímanými nebezpečími a přínosem je negativní, protože pro evropské konzumenty užitek neplyne anebo není vnímán.
    Pocit, že obavy veřejnosti nejsou ze strany úřadů brány vážně.
    Extensivní publicita věnovaná aplikacím genové technologie, aniž by se stejnou měrou věnovala odpovědím na otázky kritiků a obavy vyjadřované veřejností.
    Zájmy obyvatel a podniků či mocných nadnárodních koncernů nejsou v harmonii.


V mnoha evropských zemích existují skupiny šířící silný odpor proti GMO. Jejich cílem bylo zabránit dalšímu rozšiřování transgenních plodin evropským moratoriem, zaměřeným na ochranu místního zemědělství. Nedostatečné informace a veřejný skepticismus k zemědělské biotechnologii přispívají k tomu, že biotechnologické firmy Evropu opouštějí. Moratorium však bylo zrušeno a další transgenní odrůdy povoleny k pěstování. Např. Bt kukuřice v ČR.

V jiných částech světa je situace odlišná. Po celém světě více a více zemědělců přechází na transgenní plodiny a konzumenti GM potraviny kupují. Mezi jinými, úřady v USA, Kanadě a Číně považují tyto produkty za stejně bezpečné jako jsou jejich konvenční protějšky. Některé rozvojové země (např. Keňa) dokonce vedou kampaně proti nevládním organizacím, které se staví proti GMO, proto aby bylo možné si svobodně zvolit způsob zemědělského hospodaření a mít volný přístup k technologii.