BIOTRIN je nezisková organizace vytvořená vědeckými
pracovníky pro šíření informací o moderních biotechnologiích.
Je tu pro vaši informaci a jako fórum vašich názorů.
Pravidelné průzkumy ukazují na obecně nízkou úroveň přijetí aplikací biotechnologie v zemědělství a potravinářství v Evropě. Aplikace v sektoru lékařství jsou přes obavy spojované s některými aplikacemi mnohem více akceptovány.
Toto rozložení skepticismu ovlivňují různé faktory: Samo vnímání, které se zaměřuje především na potenciální nebezpečí plynoucí z GMO
Obavy o křehkost přírody a nenávratnost efektů GMO
Strach či obavy, jak ovlivní konvenční (tradiční) a biologické zemědělství
Strach z nepředvídaných dlouhodobých účinků GM potravin
Rovnováha mezi vnímanými nebezpečími a přínosem je negativní, protože pro evropské konzumenty užitek neplyne anebo není vnímán.
Pocit, že obavy veřejnosti nejsou ze strany úřadů brány vážně.
Extensivní publicita věnovaná aplikacím genové technologie, aniž by se stejnou měrou věnovala odpovědím na otázky kritiků a obavy vyjadřované veřejností.
Zájmy obyvatel a podniků či mocných nadnárodních koncernů nejsou v harmonii.
V mnoha evropských zemích existují skupiny šířící silný odpor proti GMO. Jejich cílem bylo zabránit dalšímu rozšiřování transgenních plodin evropským moratoriem, zaměřeným na ochranu místního zemědělství. Nedostatečné informace a veřejný skepticismus k zemědělské biotechnologii přispívají k tomu, že biotechnologické firmy Evropu opouštějí. Moratorium však bylo zrušeno a další transgenní odrůdy povoleny k pěstování. Např. Bt kukuřice v ČR.
V jiných částech světa je situace odlišná. Po celém světě více a více zemědělců přechází na transgenní plodiny a konzumenti GM potraviny kupují. Mezi jinými, úřady v USA, Kanadě a Číně považují tyto produkty za stejně bezpečné jako jsou jejich konvenční protějšky. Některé rozvojové země (např. Keňa) dokonce vedou kampaně proti nevládním organizacím, které se staví proti GMO, proto aby bylo možné si svobodně zvolit způsob zemědělského hospodaření a mít volný přístup k technologii.
Úspěchy biotechnologie a genové technologie nacházejí široké uplatnění od industriálních procesů po genetické úpravy rostlin a živočichů až k možnosti manipulovat lidská embrya. Také zahrnují výrobu nových látek jako jsou vakcíny, diagnostické testy a nové léčebné postupy. Potenciál biotechnologie zdaleka nedosáhl svého konce. Vskutku, biotechnologie jsou považovány za jednu z klíčových technologií tohoto století. Zároveň toto mocné know-how a jeho vývoj představují dramatickou změnu našeho chápání života a přírody. Vznikají nová rizika a bezprecedentní etické otázky. Pokrok ve vědomostech a praktický přínos i nové otázky, rizika a nejistoty významně ovlivňují společnost jako celek.
"Biotechnologie je v jistém smyslu metafora pro všechny záležitosti globalizace," řekl David Ignatius, výkonný redaktor francouzského vydání International Herald Tribune. Podobně jako u globalizace "přísliby jsou překvapivé, ale kdo pracuje v průmyslu dobře ví, že s každými dveřmi, které otevře pro naše nové možnosti nás konfrontuje s novým neznámem a otázkami." Sociálních důsledků biotechnologií je mnoho, některé pozitivní, některé negativní.
Pomocí biotechnologie lze zavést dědičné genetické modifikace do jakéhokoliv živého organismu. Mezi ně patří mikroorganismy, rostliny a živočichové, a teoreticky i lidé. Genová technologie otevřela cestu k novým postupům týkajících se lidí i jiných živých bytostí a jejich využití vyvolává mnoho zásadních etických otázek:
Vědci, a to hlavně filosofové a bio-etikové, církve a společnost jako celek musí hledat odpověď na tyto etické a socio-kulturní otázky vztahující se ke konceptu a respektování života.
K odpovědi na nové etické otázky vyvolané moderní biotechnologií zřizují státy zvláštní bioetické komise. Mají vyvolat veřejnou diskusi o bioetice a přispět k vytváření vhodné politiky v této oblasti.
Příklady použití biotechnologie vzhledem klidem, které vyvolává etické otázky:
Universální deklarace o lidském genomu a lidských právech byla jednomyslně přijata na 29. zasedání generální konference UNESCO 11 listopadu 1997.
Ke genetickým modifikacím dochází v přírodě neustále, u všech živých organismů, a docházelo k nim po miliardy let. Tyto modifikace jsou mutacemi nebo rekombinacemi, které dávají genetický základ biologické rozmanitosti a evoluci živých organismů na Zemi. Také stojí za neočekávanou genetickou podobností organismů tak rozdílných jako jsou lidé a mouchy. Od prehistorických časů byly dědičné genetické modifikace užívány, aniž by byly známé, pro výběr a šlechtění rostlin a živočichů lépe uzpůsobených potřebám lidí. Sama o sobě není genetická modifikace nepřirozená, a všechny živé organismy obsahují enzymy a další molekuly, díky kterým jsou schopné opravit poškození DNA, přearanžovat části DNA nebo inkorporovat části cizí DNA:
Biotechnologie a genetické inženýrství umožňují pochopit a užívat molekulární mechanismy a nástroje za těmito přirozenými modifikacemi genetického materiálu. Nepřirozená je akcelerace kroků přirozeného výběru a schopnost zamířit určitou genetickou zprávu do nepříbuzného vybraného organismu. I když je to teoreticky možné, takové genetické rekombinace mezi organismy, které se v přírodě nepáří, by neměly šanci se přirozeně vyskytnout, přinejmenším ne po dobu odpovídající lidské zkušenosti. Nebývalé etické otázky spojené s tímto know-how plynou z možnosti, že vědci a průmysl dědičně a nenávratně zasáhne do přírody a lidí, ať už k lepšímu nebo k horšímu. Mezinárodní konvence a národní a mezinárodní regulace aplikací této nové technologie ukazují, že možné zneužití a nově vzniklá rizika jsou brána velmi vážně a po celém světě velmi pečlivě řízena.
BIOTRIN MĚNÍ LOGO
NOVÉ ČÍSLO BULLETINU SVĚT BIOTECHNOLOGIÍ
uspořádali jsme pro vás
SEMINÁŘ
Záznam a podcast jsou dostupné na YouTube
ZPRÁVA Z KONFERENCE
NBT - naděje v boji s klimatickou změnou
uspořádali jsme pro vás
NBT KONFERENCI