BIOTRIN je nezisková organizace vytvořená vědeckými
pracovníky pro šíření informací o moderních biotechnologiích.
Je tu pro vaši informaci a jako fórum vašich názorů.

GM plodiny přispívají k lepšímu zdraví pěstitelů i spotřebitelů

Mohou být geneticky modifikované (GM) plodiny zdravější než konvenční protějšky? A/nebo jiným způsobem přispívat k lepšímu zdraví jejich uživatelů? Jde o celkem kontroverzní otázky, neboť doposud jsme se většinou ptali: Jsou GM plodiny rizikovější než ty tradiční, nemodifikované, dlouhodobě užívané?

Na první dvě otázky odpovídá aktuálně zveřejněná studie University of Saskatchewan. A kladně.

Studie se zaměřila na posouzení přínosu GM plodin pro malé farmáře v rozvojových zemích. Autoři analyzovali používání pesticidů, míru sebevražd, případy vzniku rakoviny a mentální i fyzické zdraví uživatelů GM plodin. Provedli tak zhodnocení, které tu dlouhodobě chybělo, neboť většina dosavadních studií poukazovala na ekonomické a environmentální stránky užívání GM plodin. A to GM plodiny pěstujeme a konzumujeme již více než 20 let.

K jakým výsledkům došli autoři analýzy zaměřené na zdravotní aspekty?

Ve studii se např. uvádí, že díky pěstování Bt bavlníku se významně snížil počet otrav pesticidy v Číně, Indii, Pákistánu a Jižní Africe. Důvodem pravděpodobně byla redukce v užívání pesticidů, kterou Bt bavlník umožnil. V těchto zemích se většinou pesticidy aplikují ručně (s nosičem postřikové tekutiny na zádech), přičemž rezidua chemikálií ulpívají na kůži farmáře, který postřik provádí. Konvenční bavlník nebo lilek přitom vyžaduje velký počet aplikací během pěstební sezóny.

Dle studie např. v Jižní Africe po zavedení pěstování Bt bavlníku klesl počet nahlášených otrav z původních 50 na méně než 10; podobně v Číně ohlásila otravu pesticidy 1/3 pěstitelů klasického bavlníku oproti 9 % pěstitelům Bt bavlníku. V Indii je dokonce popsáno snížení počtu ohlášených otrav o minimálně 38 milionů (odhaduje se až 144 mil.) za dobu pěstování Bt bavlníku.

Studie dále referuje o poklesu hladiny toxinů v Bt kukuřici (mykotoxiny na 29 %, fumonisiny na 31%), Tím se snižuje míra vystavení spotřebitele riziku požití potraviny s karcinogenním účinkem. Významným přínosem je to právě v rozvojových zemích, kde kukuřice s mykotoxiny často tvoří nedílnou součást stravy domácností, neboť je nedostatek jiných alternativ. Fumonisin je také spojován s defekty neurální trubice.

Studie se také zaměřila na mentální zdraví farmářů, resp. stres způsobený nejistotou výnosů a finančními dluhy, což v některých případech vede k sebevraždám farmářů v rozvojových zemích. Jeden z nějvětších výskytů sebevražd je v Indii. Studie uvádí, že poté, co se tam začal pěstovat Bt bavlník, došlo k zastavení každoročního růstu počtu sebevražd farmářů. Podle publikace se předešlo nejméně 75.000 sebevražd farmářů. Vyšší výnosy GM plodin totiž zajistily menší finanční dluhy farmářů, což se mohlo pozitivně projevit i na jejich mentálním zdraví.

V neposlední řadě, tzv. biofortifikované GM plodiny (výživnější, nutričně hodnotnější) přispěly k větší dostupnosti mikronutrientů - látkám nezbytně nutným pro zdárný růst a vývoj člověka. Biofortifikované plodiny jsou opět důležité zejména pro rozvojové země, kde spotřebitelé vycházejí při pokrytí svých nutričních potřeb hlavně z rostlinné stravy. Autoři studie zdůrazňují, že by bylo zajímavé vyhodnotit, jaký přínos mají biofortifikované plodiny pro výživu dětí, což může být zdokumentováno v relativně krátkém čase.

 

Zdroj: 

S. J. Smyth: The human health benefits from GM crops - Plant Biotechnology Journal (2019):

https://onlinelibrary.wiley.com/doi/epdf/10.1111/pbi.13261