Důvěřuj, ale prověřuj anti-GMO studie

Televize, internet i tisk na nás denně chrlí neskutečné množství informací, které si všechny běžný člověk jen těžko dokáže někde jinde důvěryhodně potvrdit. Je proto velmi jednoduché předložit čtenáři či posluchači neúplnou, zmanipulovanou nebo dokonce i zcela nepravdivou informaci, přesto na první pohled důvěryhodně (a většinou i senzačně) znějící. Nejinak je tomu i v případě informací o geneticky modifikovaných organismech (GMO). Ve výsledku pak i méně zdařilá studie zaměřená proti GMO, která je dobře medializovaná, může ovlivnit další vývoj GMO v dané zemi či dokonce na kontinentu.

Vědečtí pracovníci Miguel Sánchez (ChileBio) a Wayne Parrott (University of Georgia) se proto rozhodli vydat vědecký článek zabývající se souhrnně studiemi s tématikou negativního dopadu GMO. Po důkladném prostudování jak článků, tak jejich autorů a dalších aspektů zjistili následující:

• zhruba 35 studií popisuje negativní dopady GMO (je to asi 5 % ze všech studií věnujících se problematice GMO),
• více jak polovina všech těchto studií pochází z Evropy (především z Itálie),
• studie se zabývají pouze několika GMO (sójou 40-3-2, kukuřicí MON810, NK603, MON863 a BT176, bramborami a hrachem),
• jsou výsledkem práce jen několika málo laboratoří,
• byly publikovány v méně významných vědeckých časopisech, pokud vůbec publikovány byly,
• po podrobnějším prostudování všechny studie vykazovaly metodologické nedostatky, které znehodnocovaly jakékoliv závěry o nežádoucích účincích GMO.

I přes nedostatečná data a důvěryhodnost se mnoha těmto studiím dostalo bohatého mediálního zájmu, který následně rozpoutal vášnivé diskuse ve vědeckých kruzích a vlnu negativního odporu proti GMO u veřejnosti (např. Hilbeck et al. 2015; Domingo & Bordonaba 2011; Seralini 2011; Dona & Arvanitoyannis 2009; Magaña-Gómez 2009). Bohužel následné odmítnutí studií vědeckou platformou již nebylo mediálně prezentováno a stovky vědeckých studií vyvracejících negativní dopady GMO byly vydány bez povšimnutí (Nicolia et al.2014).

Podrobnější informace o studii Sáncheze a Parrotta naleznete v Plant Biotechnology Journal.

Zdroj:

http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/pbi.12798/pdf

http://www.isaaa.org/kc/cropbiotechupdate/newsletter/default.asp?Date=8/2/2017#15636