…v současné době se naprostá většina geneticky modifikovaných rostlin a živočichů upravuje pomocí technologie CRISPR?

CRISPR je zkratka pro „clustered regularly interspaced short palindromic repeats“ označující konkrétní technologii úpravy genů. Základem CRISPR je bakteriální imunitní systém, který si bakterie vyvinuly, aby byly chráněny před virovou infekcí způsobenou bakteriofágem. Jednoduše řečeno, pokud se DNA viru (fága) dostane do bakteriální buňky, bakterie je schopna DNA fága začlenit do svého genomu. V případě opakované virové infekce bakterie informaci uloženou v CRISPRu využívá k vytvoření obranných mechanismů, které napadají DNA fága a za pomoci proteinu – enzymu nukleáza Cas9 – ji v určitém místě rozštěpí a fága tak zničí.

Metodou CRISPR se dá poměrně jednoduše změnit genetická výbava celých organismů. CRISPR má potenciál do budoucna doslova měnit medicínu a umožnit nejen snazší a rychlejší léčbu, ale také předcházet mnoha nemocem. V současné době má CRISPR využití především při genové terapii dědičných chorob, jako např. hemofilie,  nebo diabetes, ale právě i při modifikaci např. potravinářských plodin.

S objevem technologie CRISPR se otevřela i možnost změny genomu člověka. Pokus o genetickou úpravu lidských embryí byl zaznamenán v Číně. Čínský vědec Ťien-kchuej Che byl za celý experiment společností odsouzen z etických a morálních důvodů. Existuje však stále i část společnosti, která se domnívá, že se jedná o možnost přínosnou pro další generace.

Zajímavostí rovněž je, že na objevu této velice levné a rychlé metodě, se podílel i jeden Čech – Martin Jínek, jenž byl součástí týmu nominovaného na Nobelovu cenu.

Více informací na toto téma můžete najít zde:

Autorky textu: Kristýna Kliková, Tereza Branyšová