Co je protokol o biologické bezpečnosti?

Cartagenský protokol o biologické bezpečnosti se snaží chránit biologickou rozmanitost před potenciálními riziky, která mohou představovat živé modifikované organismy (LMO), jež jsou výsledkem moderní biotechnologie.

Hlavní části Protokolu zahrnují i postupy pro mezistátní pohyb LMO, které jsou záměrně uváděny do prostředí (postup pro předchozí informovaný souhlas (AIA)), a pro LMO, které jsou zamýšleny pro přímé využití jako potraviny či krmiva či pro další zpracování. Dovozce se rozhoduje v souladu s vědecky podloženým odhadem rizika. Protokol stanovuje principy a metodologii ohledně odhadu rizik.

Strany Protokolu také musí zajistit, aby zacházení s LMO určené k záměrnému mezistátnímu pohybu, jejich balení a přeprava probíhaly za bezpečných podmínek a aby byla vedena příslušná dokumentace.

Pro podporu a zajištění implementace Protokol zakládá Biosafety Clearing House (BCH) pro výměnu informací, a obsahuje mnoho důležitých opatření včetně budování kapacity, finančních mechanismů, procedur souhlasu a informovanosti a zapojení veřejnosti.

Protokol se odkazuje na přístup předběžné opatrnosti zakotvený v Principu 15 Deklarace z Rio o životním prostředí a rozvoji a také zakládá Biosafety Clearing House, který má pomáhat s výměnou informací a zkušeností s LMO a asistovat státům s implementací Protokolu.

Přijatý stranami konvence o biologické rozmanitosti v lednu 2000 vstoupil Cartagenský protokol v platnost 11. září 2003, potom co byl ratifikován 50 různými státy.

Agenda 21

V roce 1992 se konala v Rio de Janeiro konference Spojených Národů bezprecedentní velikostí i rozsahem záběru: Konference OSN o životním prostředí a rozvoji, také známá jako Summit Země. Na této konferenci se dohodlo 172 vlád na několika dokumentech, mezi nimiž byla Agenda 21 a Konvence o biologické diverzitě.

Kapitola 16 Agendy 21 se týká ekologicky důkladného řízení biotechnologie a uvádí dvě hlavní skutečnosti: 1) ačkoli biotechnologie není všespásnou, slibuje významně přispět k udržitelné produkci potravin, zlepšení lékařské péče a ochrany životního prostředí. 2) společnost jako taková může maximálně těžit z potenciálu moderní biotechnologie, pokud se bude rozvíjet s rozmyslem a pokud budou fungovat adekvátní bezpečnostní mechanismy. V tomto kontextu Agenda 21 udává plán pro mezinárodní spolupráci na dalším vývoji a aplikacích biotechnologie a biologické bezpečnosti.

Konvence o biologické diverzitě

Jeden z klíčových dokumentů, který byl na Summitu Země v Riu přijat, byla Konvence o biologické diverzitě. Cíle Konvence jsou zachování (konzervace) biologické diverzity, udržitelné využívání jejích součástí a spravedlivé a rovnocenné sdílení přínosů plynoucích z využití genetických zdrojů.

Konvence se zabývá otázkami biologické bezpečnosti ve dvou článcích, jmenovitě článek 8 pojednává o in-situ konzervaci, a článek 19 o Zacházení s biotechnologií a distribuci přínosu.

Článek 8 (g) ukládá stranám závazek založit nebo udržovat prostředky k regulaci, řízení či kontrole rizik spojených s využíváním a uvolňováním LMO do prostředí.

Článek 19.3 vyzývá strany, aby zvážily potřebu a formy protokolu, stanovujícího příslušné postupy včetně zejména předchozího informovaného souhlasu v oblasti bezpečnosti přenosu, zacházení s LMO a jejich využíváním.

Na tomto základě byl 29.ledna 2000 po pěti letech vyjednávání přijat Cartagenský protokol o biologické bezpečnosti.