Co je buněčná/tkáňová terapie?

Cílem buněčné terapie je opravit nemocné nebo poraněné části těla novými buňkami. To mohou být (odvozené) kmenové buňky, které jsou schopné diferencovat se v cílový buněčný typ a tkáň. Transplantace kostní dřeně je typem kmenové buněčné terapie, která se již běžně aplikuje při léčbě leukémie nebo jiných poruch krve. Kmenové buňky kostní dřeně dárce jsou injikovány do pacientovy krve a vytvoří zdravé krevní buňky. Odmítnutí cizích dárcovských buněk imunitním systémem však stále představuje problém.

Aby pacient neodmítal kmenové buňky, chtějí vědci pro regeneraci tkání používat pacientovy vlastní kmenové buňky. Tato technika je ještě v experimentální fázi, ale má velmi slibný potenciál. Vědci doufají, že tak bude možné léčit mnoho lidských poruch jako jsou neurologická onemocnění (např. Parkinsonismus), poranění páteře, popáleniny, diabetes nebo rakovinu.

Kmenová buněčná terapie nabízí potenciál pro léčbu degenerativních onemocnění způsobených špatnou funkcí nebo předčasnou smrtí specifických typů buněk, v kombinaci se selháním organismu v jejich nápravě. V současné době se buněčná terapie spoléhá na dárcovské buňky či tkáně. Nicméně, dárců je málo, transplantace je nákladná a imunosupresivní léky ne vždy úspěšně překonají odmítnutí transplantátu pacientem. Současní léčba kmenovými buňkami pomáhá pacientům s leukémií a dalšími onemocněními krve.

Používají se tyto buňky:   

• Kmenové buňky kostní dřeně
• Periferální krevní kmenové buňky
• Kmenové buňku pupečníkové krve

Předpokládá se, že v budoucnu se budou při léčbě kmenovými buňkami využívat pacientovy vlastní kmenové buňky, čímž se zvýší efektivnost a odstraní se riziko odmítnutí. Jsou formulovány následující přístupy:   

• Od pacienta by mohly být získány jeho zdravé dospělé kmenové buňky, a kultivovány v laboratoři, aby bylo získáno požadované množství buněk či tkáně. Tyto by pak byly reimplantovány do pacienta, aby byla obnovena funkce tkáně.
• Přenos jádra, čili tzv. terapeutické klonování by umožnilo vytvoření embryonálních kmenových buněk geneticky identických s pacientem. Tyto buňky by pak mohly být diferenciovány v požadované buňky či tkáně a injikovány do pacienta. Nicméně, terapeutické klonování lidských buněk je v některých zemích zakázáno.
• Stimulace existujících kmenových buněk uvnitř tělesných tkání by je zaměřila na plnění určitých léčebných úkolů. Za tímto účelem by byly používány určité léky, které by instruovaly kmenové buňky, aby in situ obnovily specifickou tělní funkci.
• Léčbu kmenovými buňkami vidíme jako revoluční odvětví medicíny, na kterou se dnešní výzkum musí zaměřit. Slibné výsledky byly pozorovány u animálních modelů i u lidí. První klinické aplikace se očekávají během 5 až 10 let, protože je požadováno další prozkoumání. Například, musí být vyloučen vznik tumoru jako výsledek nekontrolovaného dělení transplantovaných či stimulovaných buněk.

Více informací: Stem Cells in the spotlight od Genetics Science Learning Center.