Z historie spolku/sdružení

Počátky aneb proč bylo nutné založit BIOTRIN (BIOTREND)?

V předvánoční době v roce 1996 vpadla do shánění dárků akce Greenpeace v Hamburku, která upozorňovala německou a českou veřejnost na "nebezpečí" plynoucí z krmné kukuřice dovezené z USA. Jednalo se o kukuřici vypěstovanou z geneticky modifikovaného osiva, tedy o geneticky modifikovaný organismus (GMO). Šokující reakce úředních míst v České republice a našich žurnalistů spolu se strachem a nevědomostí veřejnosti způsobily poprask.

Na vysokých školách a akademických pracovištích si tehdy uvědomili, že to není dobrá vizitka země, kde Gregor Mendel položil základy genetiky, a pokusili se podle svých možností "splatit svůj dluh". Po roce vysvětlování, že geneticky modifikované (transgenní) rostliny sice mají svá rizika, ale ta nejsou o nic větší, než mají jiné plodiny, a že bude v ČR, obdobně jako v EU, připraven zákon o GMO, aby se rizika využívání perspektivní technologie minimalizovala, bylo zřejmé, že bez vytvoření určité základny – občanského sdružení výsledky neodpovídají vložené námaze.

Při vzniku občanského sdružení sehrál velkou roli evropský projekt Phare-TEMPUS zaměřený na harmonizaci české legislativy o GMO s direktivami EU. Nositelem a koordinátorem projektu byl Biotechnologický ústav Univerzity Karlovy v Praze (dále BTÚ UK) v letech 1995 – 1998. Jeho pracovníci se několik let zabývali problematikou moderních biotechnologií a spolupracovali s organizacemi UNIDO, UNEP a OECD. Informace a zkušenosti pak mohli uplatnit při přípravě řady seminářů a mezinárodních workshopů k tomuto tématu, skript a dalších publikací o biotechnologiích.

Zrušení BTÚ UK byl přirozený impuls k vytvoření organizace, která by pokračovala v šíření odborných informací o GMO a organizovala akce pro pracovníky státní správy, odborníky a ostatní veřejnost.

Měnící se název

V prosinci 1997 tak vzniklo Sdružení BIOTREND (nynější BIOTRIN), které založili pracovníci předních vědecko-výzkumných pracovišť v ČR – BTÚ UK spolu s kolegy z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze, Masarykovy univerzity v Brně, Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích a Akademie věd ČR.

Během své existence tento subjekt změnil dvakrát svůj název.

Jméno BIOTREND se ukázalo v průběhu let nevyhovující z toho důvodu, že bylo obsazeno jiným právnickým subjektem v zahraničí. Proto bylo v roce 2001 nahrazeno názvem BIOTRIN a jméno organizace se změnilo na Sdružení BIOTRIN.

K další změně názvu došlo v lednu 2014 v důsledku vstoupení v platnost nového občanského zákoníku. Ten požadoval transformaci „sdružení“ ve „spolek“, a tím se k 1. 1. 2014 Sdružení BIOTRIN přejmenovalo podruhé, tentokrát na BIOTRIN, z.s. (zapsaný spolek).

Ve zkratce dnes používáme i prostý název BIOTRIN.

Působení předních českých vědců v BIOTRINU (BIOTRENDU)

Zakládajícími členy Sdružení BIOTREND byli:

  • Dr. Milan Bezděk - člen akademické rady AV ČR
  • prof. Kateřina Demnerová - Ústav biochemie a mikrobiologie, VŠCHT Praha
  • prof. Jaroslav Drobník (předseda) - emeritní profesor přírodovědecké fakulty Karlovy univerzity
  • Ing. Irena Krumlová (hospodářka) - VŠCHT Praha
  • doc. Miloš Ondřej - vedoucí katedry molekulární biologie rostlin Jihočeské univerzity
  • doc. Zdeněk Opatrný - vedoucí katedry fyziologie rostlin přírodovědecké fakulty UK
  • prof. Václav Pačes - ředitel Ústavu molekulární genetiky AV ČR
  • doc. Petr Pikálek - proděkan přírodovědecké fakulty UK
  • prof. Jan Šmarda - profesor Biologického ústavu lékařské fakulty Masarykovy univerzity
  • Ing. Helena Štěpánková (sekretářka) - vědecký sekretář Biotechnologického ústavu UK
  • prof. Zdeněk Vodrážka - emeritní profesor VŠCHT

Sdružením prošlo několik předních českých vědců, působících v oblasti biotechnologií.  Nenahraditelnou ztrátu utrpěl BIOTRIN dne 30. srpna 2012 náhlou smrtí tehdejšího předsedy prof. RNDr. Jaroslava Drobníka, CSc., který byl doposud nejvýraznější osobností BIOTRINU a lze říci, že i obecně tematiky GMO v ČR.

Metody práce sdružení/spolku a její výstupy

K hlavním činnostem sdružení BIOTREND, na které aktuálně navazuje i BIOTRIN, patřilo:

  • vydávání informačních a vzdělávacích tiskovin,
  • pořádání vzdělávacích, odborných a informačních akcí,
  • působení na media,
  • podávání podnětů a návrhů orgánům státní správy a institucím,
  • vybudování funkčního systému, který zprostředkuje výměnu informací mezi členy sdružení, popřípadě dalšími osobami zabývajícími se moderními biotechnologiemi,
  • spolupráce se zainteresovanými subjekty, včetně zahraničních.

Konkrétní výstupy aktivit sdružení BIOTREND:

  • První akcí Sdružení BIOTREND bylo vydání Bílé knihy, která poskytla základní informaci novinářům a kompetentním činitelům o genetických modifikacích a transgenních plodinách.
  • Pokračováním publikační činnosti bylo vydávání informační brožury BioTrendIn, která vycházela čtvrtletně a informovala o nejaktuálnějších problémech v oblasti GMO.
  • BIOTREND se zúčastnil spolupráce v zahraničních projektech Phare-Tempus školením zaměstnanců státní správy.
  • Sdružení organizovalo přednášky, semináře a kurzy o GMO pro další zájemce, např. z řad žurnalistů, studentů, biotechnologických firem.
  • BIOTREND organizoval také mezinárodní setkání jako např. workshopy s tématikou týkající se bezpečnosti GMO odolných proti hmyzu nebo bezpečnosti potravin a také konferenci zemí východní a střední Evropy o legislativě GMO pod patronátem mezinárodní organizace UNEP.
  • K průběžným činnostem sdružení patřila i spolupráce s Ministerstvem životního prostředí a Ministerstvem zemědělství. Ta vyústila zejména v roce 2000 přijetím prvního zákona o GMO v ČR a jemu příslušných prováděcích předpisů (vyhlášek).
  • Činnost sdružení se také odrážela v řadě mediálních akcí zaměřených na problematiku GMO (TV, rozhlas), v novinových článcích a časopisech.
  • V letech 1999 – 2000 BIOTREND jako koproducent spolu s Českou televizí a společností Věda, vzdělání a veřejnost vyrobil film Spor o geny, a na základě zájmu o něj zajistil jeho namluvení do dalších 9 jazyků. Existují tedy verze v češtině, angličtině, němčině, ruštině, maďarštině, polštině, rumunštině, bulharštině, slovinštině a chorvatštině.
  • Mezi hlavní zahraniční partnery BIOTRENDU patřila Evropská biotechnologická federace a OECD, dnes je jím EuropaBio.
  • Významný tuzemský i zahraniční ohlas si získaly internetové stránky sdružení, dnes dostupné na adrese http://www.biotrin.cz/, které byly založeny v roce 1999.

Článek vydaný k 15. výročí založení BIOTRINu: Sdružení BIOTRIN oslavuje 15. výročí