...Velká Británie se po brexitu v roce 2020 rozhodla jít vlastní cestou a zvolit poměrně odlišný přístup ke šlechtění rostlin a NBT než EU?

Cílené šlechtění (precision breeding − PB) představuje techniku moderní biotechnologie umožňující cílené genetické úpravy rostlin bez zavádění cizí DNA. Výsledné cíleně šlechtěné organismy (PBOs) by mohly vzniknout i přirozenou cestou nebo tradičním šlechtěním, avšak díky technologiím jako CRISPR je tento proces výrazně rychlejší a přesnější. Tento přístup nabízí potenciál k vývoji odolnějších a udržitelnějších plodin, které lépe reagují na klimatické změny a snižují závislost na pesticidech.

Tímto směrem se Velká Británie vydala již v roce 2023, kdy byl navržen zákon, tzv. Genetic Technology (Precision Breeding) Act, týkající se právě těchto cílených šlechtitelských technik. K jeho uvedení do praxe však bylo třeba přijmout právě prováděcí předpisy, které nastavují pravidla pro zavádění PBOs do praxe, resp. upřesňují podmínky autorizace, sledování, označování a kontroly PBOs i produktů z nich.

Nařízení o cíleném šlechtění z roku 2025 zavádí dvoustupňový schvalovací proces:

  • Společnosti nejprve podávají žádost o „oznámení o uvedení na trh“, během kterého se ověřuje, zda jde skutečně o cíleně šlechtěné organismy (PBOs), a nikoli o geneticky modifikované organismy (GMO). 
  • Následuje žádost na Úřad pro potravinové standardy (FSA), která se týká schválení použití těchto organismů v potravinách a krmivech.

Transparentnost pak zajišťuje veřejný registr a dvoustupňové hodnocení bezpečnosti pod dohledem příslušných orgánů:

  • V prvním stupni jsou posuzovány produkty s nízkým rizikem, které mohou být schváleny zjednodušeně a především rychleji.
  • Druhý stupeň je určen pro případy, kdy existuje podezření na možnou alergenicitu nebo jiné specifické riziko, a vyžaduje podrobnější posouzení. 

Jde o klíčový krok směrem k moderním a udržitelným biotechnologiím s komerčním potenciálem. Nová pravidla zároveň posilují domácí biotechnologický sektor, snižují náklady i emise a přibližují zemi regulačním rámcům států jako Kanada, USA nebo Japonsko.  Veřejnost přitom změnu většinově podporuje – podle průzkumu souhlasí s využitím genových úprav 69 % Britů, nejvíce generace Z (80 %). Hlavními motivy jsou ekologické přínosy a snížení cen potravin.

Více informací na toto téma můžete najít zde:

Autorka textu: Kristýna Kliková, editorka textu: Tereza Branyšová​​​​​​