…vědci dnes již dokáží propojit umělou inteligenci (AI) s nervovou soustavou živého organismu?

Vědcům z Harvardské univerzity se podařilo propojit umělou inteligenci (AI) přímo s nervovou soustavou červa Caenorhabditis elegans a naučili ji řídit jeho pohyb směrem k potravě – k bakteriím E. coli. Využili k tomu techniku tzv. hlubokého posilovaného učení (deep reinforcement learning), při níž se AI učí ze zpětné vazby z prostředí – provádí akce, sleduje výsledky a upravuje své chování tak, aby dosáhla cíle.

Červi byli geneticky upraveni pomocí optogenetiky – metody, která umožňuje ovládat aktivitu neuronů pomocí světla. Díky tomu se AI mohla učit řídit jejich pohyb – světlem aktivovala konkrétní neurony a sledovala, co se stane. Vědci systém otestovali na šesti genetických liniích s různou citlivostí na světlo. Nejprve během pěti hodin náhodně blikali světlem, čímž získali tréninková data pro neuronovou síť.

Výsledky byly překvapivé. U pěti ze šesti linií, včetně té, kde na světlo reagovaly všechny neurony, se AI naučila nasměrovat červa k potravě rychleji než náhodné blikání nebo červ bez řízení. Navíc mezi AI a červem probíhala určitá forma spolupráce: pokud AI navrhla přímou cestu k potravě, ale v cestě byly překážky, červ je sám aktivně obešel.

Systém tak nejen zlepšil navigaci červů, ale poskytl i nové poznatky o tom, jaké konkrétní neurony se podílejí na řízení pohybu. Zároveň ukázal, že AI může sloužit nejen jako nástroj pro ovládání živých organismů, ale i jako užitečný partner pro výzkum mozku. Vědci věří, že podobný přístup by mohl v budoucnu pomoci i lidem – například při léčbě Parkinsonovy choroby pomocí inteligentně řízené mozkové stimulace přizpůsobené na míru každému pacientovi. Studie tak naznačuje, že umělá a biologická inteligence mohou spolupracovat – AI zde funguje jako doplněk, ne jako nadřízený systém, a společně s nervovou soustavou zvířete hledá nejlepší cestu k cíli.

Více informací na toto téma můžete najít zde:

Autorka textu: Kristýna Kliková, editorka textu: Tereza Branyšová