Upravené kožní bakterie jako slibný přístup k léčbě závažných případů akné
26.2.2024 | Václav Peroutka
Průlomová studie publikovaná v časopise Nature Biotechnology počátkem tohoto roku nastiňuje velmi slibné nové přístupy léčby akné a jiných kožních onemocnění. K léčbě využívá genetických úprav běžných nepatogenních bakterií kožní mikrobioty.
Akné všichni jistě známe. Jedná se o rozšířené kožní onemocnění, které vzniká ucpáním nebo zánětem kožních folikulů. Formy jeho projevu se různí, typické jsou bílé a černé tečky, puchýřky a uzlíky, doprovázené nepříjemným zarudnutím. Postižení postihuje převážně oblastí obličeje, čela, hrudníku, horní části zad a ramen. Přestože je akné běžně spojováno s dospívajícími, může postihnout osoby všech věkových kategorií.
Byť se nejčastěji setkáváme s lehkými a občasnými formami akné, může u některých jedinců s citlivější pletí docházet k rozpuku velmi bolestivé až zjizvující formy tohoto onemocnění. Léčba závažného akné tradičně zahrnuje antibiotika zaměřená na folikulární bakterie nebo isotretinoin, derivát vitaminu A, v důsledku jehož působení dochází ke snížení produkce kožního mazu. Tyto terapie však často přinášejí nežádoucí účinky, jako je narušení homeostázy kožního mikrobiomu nebo zvýšená fotosenzitivita, což podtrhuje nutnost alternativních přístupů.
Průlomová studie publikovaná v časopise Nature Biotechnology představuje průkopnickou metodu založenou na editaci genomu běžné rezidentní kožní bakterie Cutibacterium acnes. Účelem úprav je produkce proteinu NGAL - mediátoru podobného isotretinoinu – a snížení tvorby kožního mazu.
Výzkumný tým pod vedením Nastassie Knödlsederové a Marca Güella pro úpravu C. acnes využil nových genomických technik (NGT). Získaný bakteriální kmen dle očekávání stabilně syntetizoval NGAL. Úprava genomu úspěšně zahrnovala i zlepšení stability a exprese DNA v C. acnes. Upravené bakterie jsou tedy vhodné a zcela bezpečné pro cílenou lokální terapii, která využívá přirozenou kožní mikrobiotu.
Účinnost, funkcionalita a bezpečnost této syntetické bakterie byly prokázány při testech zkoumajících modulaci tvorby kožního mazu, a to nejprve in vitro a později i in vivona myším modelu. Výzkumníci však uznávají omezení myší kůže jako nedokonalého analogu lidské kůže, a proto se zasazují o využití pokročilých modelů, jako jsou 3D kožní konstrukce, aby byla zvýšena relevance tohoto i jiných dermatologických experimentů.
Aplikace výzkumu přesahuje rámec léčby akné; technologická platforma slibuje mnohostrannou léčbu onemocnění prostřednictvím upravených běžných bakterií. Tým autorů vyzdvihuje všestrannost tohoto přístupu a předpokládá aplikace minimálně v různých odvětvích dermatologické medicíny a imunitních modulací.
V rámci dalších projektů se výzkumníci snaží rozšířit tuto strategii například pro účinné řešení atopické dermatitidy. Obecně je tento nový směr aplikované mikrobiologické medicíny velmi slibný a nezbývá nám než držet výzkumným týmům palce. Je možné, že v budoucnu kladné výsledky jejich práce poznáme doslova na vlastní kůži.
Zdroje