Rostlinné biotechnologie přinášejí zemědělcům vyšší příjmy a benefity pro životní prostředí

V letošním roce vydala anglická poradenská společnost PG Economics studii hodnotící přínos rostlinných biotechnologií jednak pro zemědělce, kteří je používají, ale také pro životní prostředí jako takové.

Světová populace dosáhla první miliardy někdy okolo roku 1800. Očekává se, že v příštích asi 30 letech vzroste exponenciálně na zhruba 10 miliard. Přibude tedy spousta lidí, jež bude potřeba nasytit. Jak je toho možné dosáhnout udržitelně a spolehlivě, aniž bychom zničili naši planetu? Přístupů k řešení tohoto problému je více, určitě ale bude nutné „jednoduše“ vyrábět více potravin, s čímž mohou výrazně pomoci rostlinné biotechnologie. Díky nim lze snížit i nepříznivé dopady pěstování plodin na životní prostředí a v konečném důsledku i zvýšit příjmy zemědělců, kteří je používají.

Podle studie PG Economics zemědělci, kteří pěstovali geneticky modifikované (GM) plodiny, zvýšili v roce 2018 své příjmy o téměř 19 miliard dolarů (USD) a současně snížili emise uhlíku o 23 miliard kg (což je ekvivalent odstranění 15,3 milionů automobilů ze silnic). Podle této zprávy pak každý investovaný dolar přinesl zisk 4,42 USD.

„Technologie GM plodin nadále významně přispívají ke snižování ekologické stopy zemědělství a k udržitelnému zajišťování globálních dodávek potravin. Pomohly také mnoha malým farmářům a jejich rodinám v rozvojových zemích vymanit se z chudoby, “uvedl Graham Brookes, ředitel společnosti PG Economics, spoluautor zprávy.

Mezi nejdůležitější body zprávy patří:

Rostlinné biotechnologie snížily dopad zemědělství na životní prostředí

• Rostlinné biotechnologie významně snížily emise skleníkových plynů v zemědělství tím, že pomohly zemědělcům osvojit si alternativní udržitelnější postupy, jako je např. méně intenzivní zpracování půdy. To snižuje spalování fosilních paliv a také zadržuje více uhlíku v půdě. Pokud by se GM plodiny nepěstovaly, tak např. v roce 2018 by bylo do atmosféry vypuštěno dalších 23 miliard kg oxidu uhličitého. To je ekvivalent množství, které by vyprodukovalo 15,3 milionů automobilů.
• Od roku 1996 do roku 2018 použití biotechnologií snížilo aplikaci přípravků na ochranu rostlin o 776 milionů kg, což celosvětově představuje snížení o 8,6 %. To odpovídá více než 1,6násobku celkové roční spotřeby produktů na ochranu rostlin v Číně. Výsledkem je, že zemědělci, kteří pěstují GM plodiny, snížili díky upraveným agrotechnickým postupům negativní dopady ochrany plodin na životní prostředí o 19 %.

Rostlinné biotechnologie poskytují zemědělcům, kteří je využívají, vynikající návratnost investic

• V roce 2018 získali zemědělci v rozvojových zemích za každý dolar investovaný do osiva GM plodin profit v hodnotě 4,42 USD. U farmářů v rozvinutých zemích byl dodatečný profit navíc na každý dolar investovaný do osiva GM plodin 3,24 USD.
• Čistý ekonomický přínos farem byl v roce 2018 těsně pod 19 miliardami USD, což se rovná průměrnému nárůstu příjmů o 103 USD/ha. Od roku 1996 do roku 2018 byl celosvětově čistý příjem zemědělských podniků vyšší o 225 miliard USD, což se rovná průměrnému nárůstu příjmů o 96,7 USD/ha.

Rostlinné biotechnologie přispěly ke globálnímu zabezpečení potravin, a snížily tak tlak na využívání nové půdy v zemědělství

• Díky lepší kontrole škůdců a plevelů zvýšily technologie GM plodin výnosy. Např. plodiny odolné vůči hmyzu (insect resistant, IR) zvýšily v porovnání s konvenčními odrůdami v letech 1996 až 2018 výnosy uživatelů v průměru o 16,5 % u IR kukuřice a o 13,7 % u IR bavlny. Zemědělci, kteří komerčně pěstují IR sóju v Jižní Americe, zaznamenali od roku 2013 průměrný nárůst výnosů o 9,4 %.
• Za více než 23 let celosvětového používání pomohly rostlinné biotechnologie k dodatečné produkci 278 milionů tun sójových bobů, 498 milionů tun kukuřice, 32,6 milionů tun bavlny a 14 milionů tun řepky.
• GM plodiny umožnily zemědělcům vypěstovat více, aniž by museli využívat další půdu. Pokud by např. v roce 2018 neměli zemědělci k dispozici GM plodiny, udržení celosvětové úrovně produkce by v tomto roce vyžadovalo použití dalších 12,3 milionů ha pro sóju, 8,1 milionů ha pro kukuřici, 3,1 milionů ha pro bavlnu a 0,7 milionů ha pro řepku. To odpovídá potřebě dalších zhruba 14 % orné půdy ve Spojených státech, 38 % orné půdy v Brazílii nebo 16 % orné půdy v Číně.

Celou více než 200stránkovou studii v pdf formátu je možné stáhnout zde:

Anglická společnost PG Economics (založená v roce 1999) se specializuje na poradenské a konzultační služby pro zemědělství a odvětví, která poskytují, dodávají či používají zemědělské suroviny. Zaměřuje se mimo jiné na využití nových technologií v zemědělství (např. biotechnologie rostlin, nové šlechtitelské techniky), systémy zemědělské výroby atp.

Zdroj:

https://pgeconomics.co.uk/press+releases/25/Crop+biotechnology+continues+to+provide+higher+farmer+income+and+significant+environmental+benefits