Prolomí vědecká petice bariéru legislativy NGT v EU?

11.1.2024 | Zdeněk Opatrný

Problematika legislativy nových genomických technik (angl. new genomic techniques, NGT) se v minulém roce dostala do povědomí široké veřejnosti díky řadě politických i vědeckých aktivit a snaze Španělska během jeho předsednictví v Radě EU. Konečného výsledku jsme se v roce 2023 bohužel nedočkali. V jakém stavu je evropské jednání o legislativě NGT, jaké máme vyhlídky na rok letošní a jak může každý z nás přispět?

Začněme od konce - a to aktuální možností aktivní účasti na podpoře NGT. V nedávné době vznikla iniciativa předních světových vědců na podporu evropské legislativy NGT, která vyústila v petici. Její plný text můžete přečíst zde; podepsat petici a přidat se tak v tuto chvíli k více než 300 vědcům z celého světa (se značným zastoupením předních českých kapacit v oboru moderních biotechnologií) můžete zde.

A nyní k tomu, jak se vše seběhlo.

Účastníci pražské konference Evropean Agri-Food Sustainability and Inovation konané v listopadu 2022 v souvislosti se zakončením českého předsednictví v Radě Evropy si pravděpodobně připomenou program sekce věnované zejména novým šlechtitelským metodám (angl. new breeding techniques, NBT). V něm je svým vystoupením příjemně překvapila delegátka společnosti Euroseeds (a současně expertka EU na tyto techniky) Petra Jorasch sdělením, že existuje poměrně velká naděje na brzké přijetí „legislativy vstřícné ke geneticky editovaným (GE) organismům“ ještě současným plénem europarlamentu. Tedy do voleb v roce 2024, do něhož jsme právě vstoupili.

Popravdě však tento optimismus hodnotila většina zkušenějších posluchačů jako mírně řečeno přehnaný – a realita roku 2023 jim v tom postupně dávala za pravdu. 

Velmi zjednodušeně řečeno, mohla v něm odborná i laická veřejnost sledovat zejména silovou přetahovanou či výměnný politicko-ideologický obchod typu : „…. vy nám budete tolerovat naše drakonické vize Zeleného údělu, týkající se programů záchrany krajiny či téměř moratoria na průmyslové pesticidy a my zato zkousneme vaše molekulární techniky precizní mutageneze …“.
 
Jak čtenáři jistě vědí, ambiciózní nároky ekologických aktivistů Evropský parlament před nedávnem neschválil. A další vývoj nadějí zastánců spektra plodin spadajících do kategorie NGT1 (tj. „conventional-like NGT“ rostliny získané cisgenezí a cílenou mutagenezí s vlastnostmi, jež mohou vzniknout přirozenou cestou nebo díky konvenčnímu šlechtění) je tím pádem velmi ohrožen.
 
Ještě na konci listopadu 2023 vypadala tedy situace následovně „Ministři dále projednávali téma nových genomických technik. Některé členské státy včetně Portugalska, Finska, Švédska, Dánska, České republiky, Belgie a Řecko zdůraznily, že podpora nových genomických technik typu 1 (NGT1) a jejich zavedení na trh by pomohla dosáhnout cílů Evropské zelené dohody a zlepšit podmínky a konkurenceschopnost zemědělců. Podle těchto zemí by se s NGT1 mělo zacházet jako s konvenčními produkty a produkty povolenými pro ekologické zemědělství. Naopak Rakousku a Německo požadovaly, aby se přísnější pravidla vztahovala na všechny NGT, podle těchto zemí by měly být dodržovány zásady předběžné opatrnosti. Obecně se členské státy shodly na tom, že by NGT1 neměly být označovány podle pravidel geneticky modifikovaných organismů (GMO), nějakou formu označování ale podpořilo Německo, Rakousko a Litva; Česko navrhlo označovat pouze osiva. Otázku patentovatelnosti je podle zemí potřeba ještě projednat, Rakousko a Kypr výslovně požádaly, aby patenty NGT nebyly povoleny, aby nedošlo k narušení konkurenceschopnosti na trhu a k vytváření překážek pro malé a střední podniky. Členské státy se pokusí dosáhnout obecného přístupu Rady během prosincového zasedání.“

Inu nejspíš nedosáhly. Údajně v tom rozhodování ve prospěch GE “… hlavně chybí  jedna velká země s dostatečnou váhou hlasu (pobrexitová Velká Británie), španělské předsednictví pomalu končí, Poláci si kladou nepřijatelné podmínky a pokud dalšími předsedy budou Maďaři, stojící v čele anti-GMO fronty, jde to celé do háje…“ 

Ale třeba se ještě stávajícím poslancům podaří poskytnout takové a tak masově podpořené argumenty, že tu je nějaká naděje. Možná je nepřesvědčí logika vědecká, ale ekonomická. Třeba těch odhadem ztracených ročních tři sta miliard euro pro evropský agrosektor. Tedy zatím – jak o tom v textu přiložené petice píše nejen evropská, ale nesporně i světová vědecká kapacita, profesor Dirk Inzeé. Má s půtkami kolem rostlinných genových manipulací letité zkušenosti. Je mimo jiné žákem a následníkem Marca van Montague, jehož podíl na vývoji transgenních technik prostřednictvím Ti plazmidu byl naprosto zásadní. Opakovaně obhajoval už klasické GM techniky v časech jejich bouřlivé dehonestace. Coby životní pragmatik dokázal i takticky ustupovat, což mu jiní „klasici“ (jako Ingo Potrykus) měli/mají za zlé  - a smířil se s tím, že prostě GM plodinám v Evropě není přáno. O to víc ale válčí a bude válčit za GE.

Stojí zato si nejen dobře pročíst přiložený text, srozumitelný snad i laikovi  – a také jej signovat.