Novinky v oblasti NBT XII.

Nové techniky šlechtění rostlin nadále zažívají veliký rozmach.

Kalifornští vědci uveřejnili v odborném časopisu Nature Nanotechnology výsledky použití nové techniky, která dokáže pozměnit vlastnosti rostlin za pomocí uhlíkové nanotrubice. Tato jednoduchá a rychlá metoda je přirovnávána ke klasickému šití jehlou a nití. Díky nanotrubicím je doručení genu do nukleáz a chloroplastů velmi úspěšné a současně chrání DNA před degradací. Technika umožňuje úpravu genů nebo jejich vymazání bez použití cizí DNA, což v USA a dalších zemích (mimo EU) znamená, že se produkty nepovažují za geneticky modifikované. Více se dočtete na stránkách University of California, Berkeley a Nature Nanotechnology.

Další skupina vědců objevila nový způsob editace genomu nazývaný haploid induction editing (HI-Edit^TM). Tato technologie zásadně snižuje dobu a náklady pro vývoj nových druhů rostlin pro komerční využití. Vědci se prozatím zaměřili na kukuřici. Dosavadní zkušenosti s technikou však naznačují, že ji lze použít např. i pro pšenici. Tím ale vývoj v této oblasti nekončí. V současné době vědci pracují na obdobné metodě, která by šla použít u zelí, brokolice, květáku, kapusty, což by nakonec mohlo vést k průlomu u sóji a rajčat. Podrobnosti naleznete zde.

Průzkum University of Saskatchewan ukázal shodu odborníků ohledně nových technik šlechtění (NBT). Odborníci z řad vědců, vládních úředníků, zemědělských podniků atd. se shodli, že editace genomu rostlin (bez přítomnosti cizí DNA) je přínosná z mnoha pohledů. Věří, že díky vysoké přesnosti dokáže editace genomu nabídnout více než-li konvenční technologie. S pomocí NBT můžeme ovlivnit toleranci vůči nemocem a suchu, zvýšení výnosů a kvalitu potravin, také zajistit dostatek potravin ve světě a zpomalit klimatické změny. Diskutabilní stránkou nových technologií ovšem zůstává socio-politický a environmentální vliv, důvěra spotřebitelů a otevřený přístup na zahraniční trh. Podrobnější výsledky průzkumu naleznete v Transgenic Research.