BIOTRIN je nezisková organizace vytvořená vědeckými
pracovníky pro šíření informací o moderních biotechnologiích.
Je tu pro vaši informaci a jako fórum vašich názorů.

EU již nepovažuje GMO za nebezpečné

Bohužel, toto není nové prohlášení Evropského soudního dvora. Nicméně zaznělo nedávno veřejně a před plenem odborníků – na dvoudenní XXIV. Konferenci o krmivech a výživě hospodářských zvířat, pořádané v Brně Spolkem pro komodity a krmiva (SKK). Biotrin informoval zde.

Konference byla nepochybně profesně, ekonomicky ba politicky významná, o čemž svědčilo i složení jejího předsednictva či přítomnost některých řečníků.

A řadu zajímavých informací se mohl dozvědět i naprostý krmivářský laik. Jak nakrmit tento stát, Evropu, svět? Jak ale srovnat toto zadání třebas s klimatickými hrozbami, když nám statistiky říkají, že právě živočišná výroba představuje masivního producenta skleníkových plynů? A to nejen tím, co různé chovy vydýchají, ale také „metanově vypustí“. A nadto – že málem 60 % těchto emisí vyprodukuje sama výroba krmiv? Jistě, masožravé lidstvo se může uskromnit, ale k výraznému snížení této atmosférické zátěže dojde až někde při spotřebě pár deka vepřového, hovězího, drůbežího masa na den…

Jednotlivé přednášky takovými daty přímo hýřily.

Pan ministr Toman se sice nedostavil, vytížen svými sněmovními povinnostmi, ale velmi zajímavý byl už příspěvek jeho zástupce, pověřeného náměstka Ing. Fialky. Fakta místo obecných frází náročného posluchače vždy potěší – a těch posluchačů bylo ke dvěma stovkám.

Odborný program otevřelo téma první – „Směřování českého krmivářství“. Věcný, ač časový plán významně přesahující, byl úvodní příspěvek prezidenta Agrární komory ČR Ing. Jandejska „Využití potenciálu českého zemědělství po roce 2020“. Téma lákavé a přednesené se značnou erudicí. A také s apelem na domácí krmivářskou výkonnost. Dovážíme 63 % masa – neb to naše je drahé. Chybí nám 300 tisíc litrů mléka denně. Umíme to jako Němci, ale… Sucho a půdní eroze jako další hrozby.

Faktologií, tabulkami a grafy pak musela přítomné krmiváře jistě zaujmout i vyčerpat přednáška Ing. Kubisky, předsedy představenstva SKK, „Stav českého zemědělství a jeho budoucnost“.

Druhá půlka programu prvního dne, s názvem „Okénko do zahraničí“ měla být svým způsobem zrcadlem k onomu stavu domácímu. Okénka byla dvě – první otevřené na Slovensko, druhé přímo celoevropské. A svým profilem představovala i můstek k tématu poslednímu.

Tím můstkem bylo pojednání o přípravě a využití „GMO-free“ krmiv, jež měla přímo ve svém názvu přednáška Ing. Uhríka, věnovaná „ …realizácii Čistej línie bez GMO na Slovensku…“.

Podrobnosti o této slovenské strategii lze nalézt na webu http://www.agrocert.sk/. Dokládají její počátky – již v roce 2016 – a z plodinového hlediska se točí zejména kolem sóji  - té „čisté, GMO-free“. Kde ji vzít pro přípravu krmiv, jež by slovenskému výrobci zajistila potřebný export zvláště „čistých“ vajec a mléka, které jedině si od něho žádají bavorští, rakouští či vůbec západní odběratelé?

Jak zvýšit také vlastní pěstování slunečnice, řepky a kukuřice? Dovoz non-GM sóji zpoza louže je minoritní. Evropa pod motivací svého programu „prémiových“ krmiv zvedla údajně produkci non-GM sóji na dvojnásobek – ze 400 tis. na 800 tis. tun. Slovensko samo hodlá zvýšit svých současných 15 tis. na 40 tis. tun.

A dovozy GM sóji? Citujme z přednášky Ing. Uhríka:

„…do hláv politikov nevidíme, nehovoriac o tom, že sa ich stanoviská často menia - viď posledne Junkers a americká sója - je to čistý obchod! Každý rok máme Radu predsedov združení v rámci FEFAC. Pred cca 10 rokmi sme všetci reprodukovali pozíciu našich vlád a každý hlasoval za používanie GMO sóje. Ale cca 5 rokov dozadu už Francúzi, Nemci, Rakúšania ruky nezdvihli, argumentujúc politikou. Jednoznačné stanovisko sa zmenilo na opatrné a dáva priestor aj na formy bez GMO…“.

Přednáška byla ve svém celku velmi zajímavá. A svojí argumentací dokládající sice jednoznačně konflikt „…vědy s iracionalitou“, nikoliv však přírodovědně – odbornou, ale politickou resp. ekonomickou. Včetně ovšem té ekologické resp. ekologicko-aktivistické.

Za pravdu těmto informacím dal v závěru své rozsáhlé, více jak hodinové přednášky i hlavní zahraniční host, Alexander Doering , generální tajemník organizace FEFAC (tedy European Feed Manufacturer´s Federation). Ta se stará o těch více jak 160 milionů tun krmiv, co nyní ročně evropská živočišná výroba zhruba spotřebuje …

Teprve v závěru jeho příspěvku také zazněla víceméně první zmínka o plodinách genově editovaných  - a to právě v souvislosti s loňským rozhodnutím Evropského soudního dvora. Konstatování „Průmysl byl tímto rozhodnutím šokován.“ bylo následováno mj. konstatováním potřeby vyjmout z moratoria postupy cis-genose a hlavně potřeby součinnosti zainteresovaných evropských organizací v lobbingu o zásadní změnu stávající GMO legislativy v kontextu s výrobou potravin i krmiv.

Pokud opravdu máme nějak snížit současnou zátěž ekosystémů různými požadavky intenzivní zemědělské výroby, pak je to cestou využití nových odrůd, vyšlechtěných s pomocí moderních molekulárních technik.

Co na to tedy téma poslední „Věda a zemědělství“?!

Hlavním úkolem bylo pohovořit o podstatě, souvislostech a důsledcích stávajícího evropského „moratoria“ na produkty technologií genové editace, zařazené pod hlavičku GMO. S oním fascinujícím „however“, jež pragmaticky a pokrytecky z dotyčného moratoria vyjímá dřívější chemické, radiační či jiné mutanty v praxi dlouhodobě využívané. Což ovšem není vina samotných legislativců, leč všemožných odborníků jinak motivovaných.

Název přednášky byl záměrně lakonický „Geneticky modifikovaná a genově editovaná krmiva: věda kontra iracionalita“. S cílem oddémonizovat obvyklé mediální komentáře těchto technik. A vysvětlit jejich bezprostřední souvislost s přirozenou/přírodní podstatou procesů mutageneze a také obou alternativních cest genového transferu – toho vertikálního (pohlavní křížení) i toho horizontálního.

A nešlo jen o ilustraci odbornou. Právě předchozí přednášky v propojení s touto zřetelně dokládaly situaci, v níž se vlastně potkávají dva jen trochu se překrývající vesmíry. Tedy na jedné straně oblast současného vědeckého poznání a jeho relevantních nesmírně potřebných aplikací. A na straně druhé svět tvrdé a nijak sympatické politické reality. Nic zásadně nového.

V takových případech je samozřejmě na posluchači, co si z obojího vybere. Ale měl by při tom umět odlišit onu vědu od nevědomé či záměrné iracionality. Včetně odpovědi na otázku „Qui bono?“

Reakce posluchačů, možno říci, svědčily o hlubokém zájmu přítomných o danou problematiku – a současně o trvající potřebě dostupnosti srozumitelně podávaných informací. A hlavně – téměř absenci zásadně a umanutě negativního přístupu k současným molekulárním šlechtitelským technikám. Snad genius loci v rodném městě Johana Gregora Mendela?!

Veřejné konstatování Ing. Uhríka „EU již nepovažuje GMO za nebezpečné.“ lze však interpretovat diametrálně různým způsobem. Nebezpečná totiž komu – čemu? Přírodním ekosystémům, či konzumentovi – tedy v prvé řadě hospodářským zvířatům a posléze člověku? Nebo klíčovým velkým tržním hráčům?

Poznámka k oné domluvě Junkers x Trump: dle našich medií má ona nově masivně dovážená americká sója sloužit nikoliv jako komodita krmivářská – ale jako přídavek do biopaliv. Kde bude „pravda“?!

 

Autorem příspěvku je prof. RNDr. Zdeněk Opatrný, CSc., který byl zároveň řečníkem přednášky „Geneticky modifikovaná a genově editovaná krmiva: věda kontra iracionalita“