BIOTRIN je nezisková organizace vytvořená vědeckými
pracovníky pro šíření informací o moderních biotechnologiích.
Je tu pro vaši informaci a jako fórum vašich názorů.

Členské státy chtějí novou legislativu GMO

Po překvapivém rozhodnutí Evropského soudního dvora (ESD) ve věci mutageneze v loňském roce panuje v Evropě neutuchající snaha členských států řešit legislativní stránku nových technik šlechtění a geneticky modifikovaných organismů (GMO). Jelikož stávající Evropská komise (Komise) tomuto tématu dosud nevěnovala dostatek pozornosti, rozhodly se některé členské státy EU spojit v koalici s jasným programem.

Hlavními iniciátory jsou Nizozemsko a Estonsko. Tyto země vyzvaly Komisi k novelizaci legislativy GMO a ustanovení právních předpisů pro nové techniky šlechtění. K tomuto kroku značně přispělo již zmiňované rozhodnutí ESD, které říká, že organismy získané mutagenezí jsou považovány za GMO. Dosud byla tato technika mimo legislativní rámec GMO. S nástupem nových technik šlechtění se však situace, resp. právní názor, změnily. Pro nové techniky mutageneze, nako např. genová editace, platí stejná legislativa jako pro GMO.

Starší techniky mutageneze (jako např. chemická nebo radiační) mají i nadále výjimku, tj. nespadají pod hlavičku GMO. Po desetiletích pěstování rostlin vyšlechtěných touto technikou a pěstovaných po celé Evropě by měly najednou podléhat velmi přísné legislativě GMO, což znamená projít komplikovaným schvalovacím procesem, dodržovat podmínky pěstování, marketingové označování a mnoho dalších kritérií. Je nemyslitelné všechny rostliny v oběhu získané mutagenezí vymazat z katalogů povolených rostlin a vyžadovat naplnění podmínek legislativy GMO v celé šíři. ESD v rozhodnutí proto paralelně uvádí, že organismy získané staršími technikami mutageneze konvenčně pěstované s dlouholetou tradicí a zkušenostmi a tedy průkaznou bezpečností nemusí podmínky popsané v legislativě GMO splňovat. Členské státy se však mohou samy rozhodnout, zda takové techniky mutageneze budou upravovat předpisy o GMO nebo jinými právními předpisy, samozřejmě v souladu s legislativou EU.

ESD svým rozhodnutím rozpoutal ještě vášnivější diskuse k platné legislativě GMO a o neexistujících právních předpisech k novým technikám šlechtění. Odpovědí bylo vytvoření koalice 14 členských zemí EU. Nizozemsko, Estonsko, Belgie, Kypr, Finsko, Francie, Německo, Řecko, Itálie, Portugalsko, Slovinsko, Španělsko, Švédsko a Velká Británie žádají jednotný přístup EU k novým technikám šlechtění a revizi platné legislativy GMO. Chtějí, aby tato témata byla přidána do pracovního programu nadcházející Evropské komise.

Již nyní víme, že do čela Komise usedne německá ministryně obrany a křesťanská demokratka Ursula von der Leyen. Od listopadu letošního roku tak ve funkci vystřídá Jeana-Clauda Junckera a Evropskou komisi povede poprvé žena. Za svoji hlavní prioritu von der Leyen označila boj proti klimatickým změnám. Prohlásila, že Evropa bude prvním uhlíkově neutrálním kontinentem na světě do roku 2050. Do roku 2030 pak chce emise skleníkových plynů v Evropě snížit o nejméně 50 procent. K naplnění takto ambiciózního cíle by mohly dopomoci i rostliny nové generace, které výrazně snižují emise CO2 v zemědělství. Zda se bude chtít nová Komise vydat touto cestou, nám ale ukáže až čas.

 

Zdroj:

https://www.euractiv.com/section/agriculture-food/news/14-eu-countries-call-for-unified-approach-to-gene-editing-in-plants/

https://archiv.ihned.cz/c1-66609200-v-cele-evropske-komise-bude-poprve-zena-von-der-leyenova-tesne-uspela

https://curia.europa.eu/jcms/upload/docs/application/pdf/2018-07/cp180111en.pdf