Cartagenský protokol o biologické bezpečnosti

V Jižní Koreji se ve dnech 29. 9. - 3. 10. 2014 uskuteční Sedmé zasedání konference smluvních stran Úmluvy o biologické rozmanitosti sloužící jako zasedání smluvních stran Cartagenského protokolu o biologické bezpečnosti (COP-MOP 7), které je nejvyšším orgánem této mezinárodní smlouvy. Cartagenský protokol spadá pod Úmluvu o biologické rozmanitosti (CBD) v rámci UNEP. Upravuje pravidla pohybu geneticky modifikovaných organismů přes hranice států (Protokol používá termín „živé modifikované organismy“ – LMO), především má ochraňovat ty rozvojové země, které teprve vytvářejí vlastní právní předpisy v této oblasti.

COP-MOP 7 má na programu kromě organizačních záležitostí i odborná témata s konkrétním dopadem na používání GMO v mezinárodním měřítku:

Informační systém Protokolu Biosafety Clearing House - Tato databáze v současné době představuje nejobsáhlejší zdroj informací o GM rostlinách, včetně vydaných povolení a detekčních metod k jejich identifikaci. Vkládání příslušných dat je jednou ze základních povinností smluvních stran Protokolu. BCH je postupně propojován s dalšími mezinárodními databázemi o GMO.
Nakládání s GMO, jejich přeprava, balení a označování - Smluvní strany řeší otázku, zda používaná dokumentace provázející GMO při jejich dovozu a vývozu je dostatečná, nebo zda by byl vhodný nějaký zvláštní dokument. Takovému řešení ovšem brání mimo jiné skutečnost, že přepravní a celní problematiku řeší jiné mezinárodní smlouvy a že největší vývozce GM komodit – USA není smluvní stranou Cartagenského protokolu.
Hodnocení a řízení rizika - V rámci Protokolu byly vypracovány návody k hodnocení rizik některých skupin GMO, především samozřejmě zemědělských plodin. Koncem minulého roku mnoho smluvních stran a organizací využilo příležitosti pokyny testovat na reálných příkladech z praxe. COP-MOP 7 bude rozhodovat o úpravách pokynů podle výsledků testování a o jejich další aktualizaci a rozšiřování.
Sociálně ekonomická hlediska - COP-MOP bude diskutovat o tom, do jaké míry mají být brána v úvahu socio-ekonomická hlediska při rozhodování o používání GMO. V rozvojových zemích jde mimo jiné o vliv na tradiční způsoby zemědělského hospodaření a domorodé obyvatelstvo.
Neúmyslné a ilegální přeshraniční pohyby GMO - COP-MOP reaguje na skutečnost, že přibývá případů neúmyslných příměsí GM materiálu v zemědělských komoditách a osivech. Měly by být vytvořeny návody k přijetí odpovídajících opatření v takové situaci, včetně metod pro zjišťování přítomnosti a identifikaci GMO. Problémem ovšem jsou nedostatečné odborné kapacity v mnoha státech.
Uzavřené nakládání s GMO - Uzavřené nakládání se stává novým tématem pro COP-MOP. Cartagenský protokol nevyžaduje souhlas státních úřadů k dovozu nebo vývozu GMO určených k uzavřenému nakládání, nicméně stanoví, že dokumentace doprovázející GMO musí obsahovat údaje potřebné k jejich označování a identifikaci. Smluvní strany se budou vyjadřovat k možnosti zpřísnění požadavků Protokolu pro GMO k uzavřenému nakládání.

Evropská unie vystupuje na zasedáních COP-MOP jako celek, společné pozice a vystoupení EU jsou připravovány předem na jednáních zástupců členských států a Evropské komise, případně v průběhu Konference smluvních stran na koordinačních schůzkách. EU bude na COP-MOP 7 prosazovat v prvé řadě hospodárnost, nezvyšování finančních a administrativních požadavků na smluvní strany. K tomuto cíli by mělo přispět i posílení integrace Cartagenského protokolu do systému Úmluvy o biologické rozmanitosti. EU má pro nakládání s GMO velmi přísný právní rámec, proto nepodpoří taková rozhodnutí COP-MOP, která by ve svém důsledku vedla k nutnosti měnit stávající evropské předpisy.

Zdroje:

COP-MOP 7

http://bch.cbd.int/protocol/meetings/documents.shtml?eventid=5193

Pozice EU k zasedání CBD a Cartagenského protokolu

http://www.consilium.europa.eu/uedocs/cms_data/docs/pressdata/en/envir/143185.pdf

Česká odnož databáze Biosafety Clearing House

http://www.mzp.cz/Biosafety/index.htm