BIOTRIN je nezisková organizace vytvořená vědeckými
pracovníky pro šíření informací o moderních biotechnologiích.
Je tu pro vaši informaci a jako fórum vašich názorů.

Bioprodukty vs. GMO

Přetrvávající mýty

Nový dokument „Food Evolution“, který spatřil světlo světa v letošním roce, nabídl široké veřejnosti zajímavý pohled na problematiku geneticky modifikovaných organismů (GMO). Tvůrci přiblížili divákům odvětví a možnosti biotechnologií a současně ukázali, jak anti-GMO aktivisté systematicky pracují na vymýcení GMO.

digital-masthead

V průběhu natáčení dokumentu byly, díky následné debatě zástupců francouzské Národní federace pro ekologické zemědělství (FNAB) a odborníků na GMO a editaci genomu, také znovu připomenuty dogmatické mýty o GMO, které přetrvávají v povědomí lidí dodnes. Je znepokojující, že i přes vyvrácení těchto mýtů pádnými vědeckými argumenty je lidé ignorují, stejně jako množství vědeckých studií týkajících bezpečnosti GM potravin a pozitivních dopadů na životní prostředí a udržitelnost.

 

Zde je uvedeno několik „strašáků“, kterými aktivisté už léta úspěšně ovlivňují spotřebitele po celém světě.

1. STRAŠÁK: GM plodiny jsou nepřirozené, plné cizí DNA

Tento argument vytváří v lidech strach z toho, že jíme něco nepřirozeného, co by „matka příroda“ nikdy nevytvořila. Ale ona už takové plodiny dávno vytvořila. Přirozená transgenoze probíhá mezi živými organismy při horizontálním přenosu genů. Učebnicovým příkladem je motýl monarcha v USA. Přirozenými transgenními organismy jsou také sladké brambory (Kyndt et al. 2015) a dalších 49 druhů rostlin včetně banánů (Matveeva & Otten 2019). Matka příroda stejně jako genetičtí inženýři využívá k přenosu genů půdní bakterii Agrobacterium. Ačkoliv jsou GM plodiny v EU upraveny velmi přísnou legislativou, tak ve skutečnosti neexistuje kvalitativní rozdíl mezi laboratorně vyrobenou transgenní rostlinou a rostlinou vzniklou přirozeným přenosem genů. Absurdita celé situace je navíc podtržena tím, že některé takto přirozeně vzniklé plodiny jsou následně pěstovány v režimu ekologického zemědělství pod označením BIO.

2. STRAŠÁK: Patentování živých organismů

Často jsou také GMO napadány kvůli patentování a omezení dostupnosti osiva. V Evropské unii však nelze patentovat žádnou odrůdu plodin. Ochrana je poskytována pouze vynálezům. Například genový konstrukt je patentovatelný (Le Buanec & Ricroch 2016), což podporují výzkumné instituce, jelikož získané licenční poplatky kompenzují náklady vynaložené na výzkum konstruktu. Udělení patentu ale nelimituje rozvoj vědy v dané oblasti. Vynálezce má povinnost popsat svůj vynález a zveřejnit výsledky svého šetření. Použití vynálezu vyžaduje souhlas majitele patentu.

Systém ochrany odrůd rostlin se liší od patentového systému v tom, že umožňuje použití chráněných odrůd pro experimentování a za účelem šlechtění nových odrůd bez nutnosti souhlasu majitele. Tento systém pomáhá předcházet monopolním situacím a zpomalení pokroku v oblasti šlechtění a v neposlední řadě umožňuje přístup ke genetické rozmanitosti pro vývoj nových odrůd.

Šlechtitelé nových odrůd rostlin je mohou nechat chránit na základě globálních směrnic (Mezinárodní unie pro ochranu nových odrůd rostlin - UPOV). Dle směrnice je možné zakázat komukoli produkovat a uvádět na trh osivo odrůdy bez výslovného souhlasu jejího vlastníka.

3. STRAŠÁK: Alarmující krmná studie s krysami Gillese-Erica Séraliniho

Studie, která naznačovala, že konzumace GM kukuřice tolerantní ke glyfosátu vede ke vzniku obludných nádorů u potkanů, aniž by ukazovala fotografie kontrolních potkanů (u kterých se pravděpodobně také vyvinuly stejné nádory), obletěla a šokovala celý svět. Méně známé jsou pak nestandardní okolnosti, za jakých byla studie zveřejněna. Novináři měli zakázáno kontaktovat nezávislé výzkumné pracovníky k vyjádření před tiskovou konferencí. Dopad tiskové konference byl tedy o to větší, jelikož novináři nedokázali příhodně argumentovat k prezentované studii.

Publikace byla zdiskreditována až v následujících měsících mnoha vědci a agenturami pro bezpečnost potravin. Také byla stažena z vědeckého časopisu a nakonec vyvrácena vědeckými studiemi financovanými z francouzských a evropských veřejných dotací.

4. STRAŠÁK: Obavy ze znečištění pylem z GM rostlin

Tímto tématem se zabývali šlechtitelé již v padesátých letech 20. století, dlouho před příchodem GMO. Existují dvě jednoduchá řešení: zpoždění kvetení a geografická vzdálenost. Například množení kukuřičné linie se provádí na izolovaném pozemku; vzdálenost mezi tímto pozemkem a jakýmkoli jiným kukuřičným polem jiné odrůdy musí být nejméně 400 metrů a je tolerováno maximálně 0,1 % nečistoty. Pro produkci certifikovaného osiva musí být pozemek izolován od jakékoli kukuřice jiné odrůdy nejméně 200 metrů. U certifikovaného osiva je povoleno maximálně 0,2 % nečistot.

5. STRAŠÁK: Chybějící dlouhodobé toxikologické studie na zvířatech

Kritici často tvrdí, že k potvrzení bezpečnosti GM plodin jsou nezbytné dlouhodobé a vícegenerační toxikologické testy na zvířatech. Dosud provedené testy neodhalily žádné zdravotní problémy spojené s dlouhodobou konzumací potravin získaných z GMO. Další obdobné testy jsou považovány za zbytečné, a proto v mnoha zemích nejsou ani vyžadovány (Snell et al. 2012; Ricroch, Boisron & Kuntz 2015). Naopak je zarážející, proč produkty z ekologického zemědělství nepodléhají stejnému posouzení rizik jako produkty získané transgenozí nebo novými technikami šlechtění (NBT), když některé jeho produkty pocházejí z náhodných mutagenezí nebo z křížení „in vitro“ tzv. ze zkumavky jako biotechnologické produkty.

 

Zástupci francouzské Národní federace pro ekologické zemědělství (FNAB), kteří v dokumentu „Food Evolution“ argumentují výše zmíněnými „strašáky“, byli požádáni o vysvětlení, proč byly GMO zakázány v ekologickém zemědělství, když na genetickém inženýrství není nic nebezpečného. Odpověď zněla, že jejich „směrnice“ a doktrína jim to neumožňuje. Jinými slovy se jedná o ideologii, kterou ale ani oni sami nedodržují důsledně. Např. někteří ekologičtí zemědělci ve Francii stále pěstují odrůdy ječmene a rýže z oblasti Camargue, které jsou získané s pomocí biotechnologií.

Debata se zástupci FNAB tak jasně ukázala, že obhájci biopotravin (a anti-GMO aktivisté) naprosto přehlížejí a nerespektují dosavadní vědecké důkazy a věří jen bezmezně své ideologii.

 

Zdroj:

https://www.europeanscientist.com/en/environment/organic-vs-gmos-six-recurring-a-priori-of-an-ideological-debate/

https://www.foodevolutionmovie.com/watch/

 

Aktuálně

Vydáváme publikaci  


sběr podpisů PETICE    prodloužen do

25. 1. 2021


19. května 2021   Promítání Well fed ODLOŽENO na říjen