...vodní meloun, ovoce neodmyslitelně spojené s létem, se už také stal předmětem genetických úprav?

Podle studie Evropské akademie pro alergie je meloun druhou nejčastější potravinou, která u Španělů vyvolává alergické reakce. Vědci z Polytechnické univerzity v Madridu proto vyvinuli meloun s upraveným proteinem profilinem, jenž stimuluje imunitní systém k nealergické reakci. Tento přístup by do budoucna mohl nahradit klasickou imunoterapii bez jejích vedlejších účinků a najít uplatnění i při léčbě například pylových alergií.

Jiným příkladem úprav melounu jsou bezsemenné melouny. Nejde však o genetickou modifikaci, ale o výsledek tradičního křížení diploidních a tetraploidních rostlin. Vznikají tak triploidní melouny, které sice plodí sladké plody, ale nejsou schopny vytvářet životaschopná semena. Díky absenci tvrdých jader se snadno krájí a konzumují, což z nich činí jednu z nejoblíbenějších variant. Podobně vznikají i mini melouny či barevné odrůdy lišící se velikostí, chutí nebo obsahem přírodních pigmentů, například lykopenu – všechny však stále spadají do kategorie tradičně vyšlechtěných plodů.

Kromě šlechtění se u melounů využívají i speciální pěstitelské techniky. V Japonsku se například pěstují v průhledných formách, díky čemuž získávají tvary kostek, pyramid nebo i srdcí. Zároveň se tam rozvinulo i umění zvané melon carving, kdy se do kůry vyřezávají složité vzory a plody se mění v jedlá umělecká díla. Ať už jde o bezsemenné, barevné či netradičně tvarované melouny, všechny spojuje jedno – jsou výsledkem šlechtitelských inovací i pěstitelské kreativity.  

Více informací na toto téma můžete najít zde:

Autorka textu: Kristýna Kliková, editorka textu: Tereza Branyšová​​​​​​