...technologie CRISPR se v současnosti využívá hlavně k terapeutickým účelům, ale v minulosti byla použita i k úpravě lidského genomu?

Původně se veškeré genetické změny týkaly somatických buněk, tudíž nebyly děděny a předávány z generace na generaci. Nejkontroverznějším případem využití CRISPR v lidské genetice se stalo narození tzv. "CRISPR dvojčat" Lulu a Nana v Číně v roce 2018, což znamenalo zásadní průlom v oblasti editace zárodečné linie. He Jiankui, vědec ze Southern University of Science and Technology v Shenzhenu, a jeho výzkumný tým provedli editaci genu CCR5 s cílem zajistit resistenci vůči HIV, neštovicím a choleře. Jiankui studii oznámil nejprve ve videu na YouTube. Tento experiment však vyvolal značné etické a odborné kontroverze.

Kromě zdravotních přínosů bylo zjištěno, že odstranění genu CCR5 může mít vliv i na kognitivní schopnosti. Studie na myších naznačily, že odstranění tohoto genu může vést ke zlepšení paměti a učení. Řada odborníků se domnívá, že by tyto změny mohly mít neočekávané důsledky na inteligenci a kognitivní schopnosti dvojčat. Tato skutečnost vyvolává obavy, že CRISPR by mohl být v budoucnu zneužit k vytváření tzv. "designových dětí".

Reakce na experiment He Jiankuiho byla z velké části negativní. Mnoho odborníků jeho práci označilo za neetickou, přičemž Světová zdravotnická organizace (WHO) vytvořila expertní skupinu pro stanovení pokynů pro budoucí použití CRISPR v medicíně. Spoluvynálezce CRISPR Feng Zhang a další vědci pak vyzvali k celosvětovému moratoriu na editaci zárodečné linie, dokud nebudou stanoveny mezinárodní regulace.

Navzdory těmto kontroverzím se odborníci shodují, že genetická editace lidských embryí je nevyhnutelnou budoucností. Již dnes se vedou diskuze o tom, jak zajistit bezpečnost a etiku těchto postupů. Jak řekl George Daley, děkan Harvardské lékařské fakulty: "Musíme pokročit od debaty o etice k vytvoření pravidel pro klinické využití."

Genetická editace embryí v současné době zůstavá v mnoha zemích, včetně USA a většiny států EU, zakázána. Případ He Jiankuiho ale ukazuje, že vývoj v této oblasti může pokračovat i mimo rámec oficiálních regulací. Otázkou zůstává, jak budou v budoucnu společnost a vědecká komunita přistupovat k možnostem, které technologie CRISPR nabízí, a zda je lidská společnost připravená na geneticky modifikovanou budoucnost.

Více informací na toto téma můžete najít zde:

Autorka textu: Kristýna Kliková, editorka textu: Tereza Branyšová