…šlechtění je prastarý proces, který se během staletí neustále vyvíjel?

Šlechtění rostlin provází člověka po celou dobu jeho existence. Již první zemědělci vybírali pro další výsev semena z větších a odolnějších rostlin, a později začali šlechtit rostliny výběrem nejlepších odrůd pro křížení.  

Nové vlastnosti mohou v přírodě vznikat také spontánními mutacemi. I když jsou mutace obvykle spojovány s negativními důsledky, jako jsou genetická onemocnění nebo rakovina, některé mohou být prospěšné − například zvyšují odolnost rostlin vůči škůdcům a chorobám. Ve 20. století byly nové nebo žádané vlastnosti zemědělských plodin získávány náhodnými mutacemi pomocí chemikálií, jako je ethylmethansulfonát, nebo UV zářením. Ačkoliv radiační šlechtění není často zmiňováno, přispělo k vytvoření tisíců užitečných mutantů u plodin jako rýže, pšenice, ječmen či hrušky.

V současnosti se techniky šlechtění stále vyvíjejí, a to díky novým metodám, jako je mutageneze nebo transgenoze. Mutageneze umožňuje cílené změny genomu, aniž by byly vloženy geny z jiných organismů. Tato technika se zaměřuje na vytvoření specifických mutací, které mohou vést k požadovaným vlastnostem u rostlin. Transgenoze oproti tomu zahrnuje vložení jednoho, nebo více genů z jiných organismů. Jedná se však také o běžnou metodou pro zajištění specifických vlastností, jako je odolnost vůči škůdcům, chorobám nebo tolerance k extrémním podmínkám (sucho, vlhkost). Rostliny či plodiny vytvořené pomocí transgenoze, a od roku 2018 i mutageneze, jsou v EU klasifikovány jako geneticky modifikované organismy (GMO). Vzhledem k přísné regulaci geneticky modifikovaných organismů (GMO) v EU se stále více rozvíjejí nové techniky šlechtění, jako jsou mutageneze a metody založené na genovém inženýrství, tzv. NBT (New Breeding Techniques). Mezi ně patří technologie jako CRISPR/Cas, TALENs, zinkové prsty s nukleázou a meganukleázy, které umožňují cílené úpravy genomu bez přidání cizí genetické informace. Tyto nové techniky představují kompromis mezi tradičními metodami šlechtění a klasickým genetickým modifikováním, což dává šlechtitelům možnost využít výhod genetického inženýrství při zachování přirozenějšího charakteru šlechtěných rostlin.

Více informací na toto téma můžete najít zde:

Autorka textu: Kristýna Kliková, editorka textu: Tereza Branyšová