Rajčata se sníženým množstvím histaminu

20.7.2026 | Václav Peroutka

Vědci pomocí technologie CRISPR/Cas9 připravili rajčata se sníženým obsahem histaminu. Výzkum ukazuje, že přesná editace několika genů spojených s dozráváním plodů by mohla v budoucnu pomoci lidem s histaminovou intolerancí, aniž by negativně ovlivnila růst rostlin, tvorbu plodů a jejich senzorické vlastnosti.

Histamin je přirozeně se vyskytující biogenní amin, který v lidském těle plní důležité signální funkce. Pro většinu zdravých lidí nepředstavuje jeho příjem z potravy v obvyklém množství problém. U osob s histaminovou intolerancí nebo sníženou aktivitou enzymu diaminooxidázy však může jeho hromadění vyvolávat nepříjemné reakce podobné alergickým. Byť rajčata patří mezi nutričně cenné, chutné a velmi rozšířené plodiny, jsou zároveň jednou z potravin, které je nutné v případě nízkohistaminových diet kvůli jeho vyššímu obsahu omezit.

Nová studie týmu z jihokorejské Chonnam National University se zaměřila na to, proč se histamin v rajčatech hromadí, a to zejména během jejich dozrávání. Výzkumníci sledovali skupinu genů SlHDC, které kódují enzymy typu histidin-dekarboxylázy. Ty převádějí aminokyselinu histidin na histamin. Ze širší genové rodiny vybrali tři kandidáty, SlHDC1, SlHDC2 a SlHDC3, jejichž aktivita rostla během zrání plodů a souvisela s nárůstem obsahu histaminu.

Pomocí techniky CRISPR/Cas9 pak vědci vytvořili mutantní linie modelové odrůdy rajčete Micro-Tom: samostatnou mutaci SlHDC1, dvojitou mutaci SlHDC1/SlHDC2 a trojitou mutaci SlHDC1/SlHDC2/SlHDC3. Na základě dalšího měření se ukázalo, že všechny upravené rostliny měly ve zralých plodech výrazně méně histaminu než kontrolní needitované rostliny. Klíčovým výsledkem je, že samotné narušení SlHDC1 snížilo obsah histaminu přibližně o polovinu, zatímco další zásahy do SlHDC2 a SlHDC3 už nepřinesly výraznější pokles. To naznačuje, že SlHDC1 je hlavním regulátorem tvorby histaminu v plodech rajčete.

Důležité je i to, že snížení histaminu nebylo spojeno se zjevným poškozením rostlin. Editované linie se podle autorů nelišily zásadně v růstu, dozrávání ani nasazování plodů. Z pohledu šlechtění je to zcela zásadní: úspěšná úprava nutričně nebo zdravotně relevantní vlastnosti má praktický význam jen tehdy, pokud si rostlina zachová běžné agronomické vlastnosti.

Tento výzkum zapadá do širšího trendu přesného šlechtění rajčat. Pomocí CRISPR již vznikla například rajčata s vyšším obsahem zdraví prospěšné kyseliny gama-aminomáselné (GABA), rajčata obohacená o prekurzor vitaminu D3, sladší linie bez ztráty výnosu nebo experimentální rajčata se sníženým obsahem vybraných alergenních proteinů. Společným rysem těchto studií je snaha nezasahovat do rostliny plošně, ale upravit konkrétní metabolickou dráhu nebo regulační gen.

Nízkohistaminová rajčata zatím nelze chápat jako hotový potravinářský produkt ani jako definitivní dietární řešení histaminové intolerance. Studie bude vyžadovat další nezávislé ověření, testy v dalších odrůdách i hodnocení nutriční stability a bezpečnosti. Přesto rozvíjí důležitý princip: moderní editace genomu může pomáhat vytvářet plodiny přizpůsobené nejen potřebám zemědělství a trhu — tedy vyšším výnosům, delší trvanlivosti, lepším senzorickým vlastnostem či odolnosti vůči nepříznivým klimatickým podmínkám — ale také lidem se specifickými dietními potřebami.

Zdroje: