Hovězí maso bez problematického alergenu? CRISPR cílí na alfa-gal
19.10.2026 |
Vědecký pokrok v oblasti buněčných biotechnologií by mohl přinést novou naději stovkám tisíc lidí, kteří jen v USA trpí syndromem alfa-gal (AGS). Tato potenciálně život ohrožující alergie, jejíž vznik bývá spojován s kousnutím klíštěte, je způsobena imunitní reakcí na sacharidový epitop galaktóza-α-1,3-galaktóza (alfa-gal). Ten se mimo jiné nachází v mase a dalších produktech pocházejících z většiny savců. Dosud bylo hlavním způsobem prevence alergické reakce důsledné vyřazení rizikových potravin z jídelníčku. Nová studie amerických vědců, jejíž preprint byl publikován v roce 2026, však představuje možnost produkce kultivovaného masa s výrazně sníženým obsahem alfa-gal, a tedy i nižším alergenním potenciálem.
Tým vědců využil systém CRISPR-Cas9 k cílené úpravě genomu imortalizovaných hovězích buněk, tedy buněk schopných dlouhodobého množení v laboratorních podmínkách. Cílem zásahu molekulárních nůžek CRISPR byl gen GGTA1, který kóduje enzym podílející se na tvorbě alfa-gal. Výzkumníci dosáhli vysoké účinnosti editace (88–94 %), přičemž u některých buněčných klonů nebyl alfa-gal na buněčném povrchu vůbec detekován. Důležitým zjištěním studie bylo, že genetická modifikace zásadně nenarušila sledované biologické vlastnosti buněk. Analýza RNA-seq ukázala, že si editované buňky zachovaly svou charakteristickou genovou expresi i schopnost diferenciovat do svalových buněk a vytvářet svalová vlákna. Morfologicky i funkčně tak byly srovnatelné s neupravenými kontrolními buňkami.
Snížení alergenní reaktivity vědci ověřovali pomocí testu aktivace bazofilů, tedy jednoho z typů bílých krvinek, s využitím plazmy pacienta s AGS. Zatímco běžné hovězí buňky vyvolávaly aktivaci přibližně 18 % bazofilů, u geneticky editovaných buněk klesla tato hodnota v průměru na přibližně 6 % a u některých buněčných klonů se dokonce blížila hodnotám negativní kontroly. Výsledky tak podporují předpoklad, že odstranění alfa-gal z buněk může výrazně snížit jejich schopnost vyvolat alergickou reakci. Stále však jde o výsledky laboratorního testu, nikoli o důkaz bezpečnosti konzumace takového masa pacienty s AGS.
Studie tak potvrzuje koncept, že kultivované maso nemusí být pouze alternativním způsobem produkce živočišných potravin, ale může sloužit i jako biotechnologická platforma pro cílenou úpravu jejich vlastností. Odstranění alergenů již na buněčné úrovni otevírá možnosti vývoje potravin přizpůsobených specifickým potřebám spotřebitelů. Podobné přístupy by v budoucnu mohly umožnit také úpravu nutričního složení či omezení dalších nežádoucích složek.
K případnému uvedení takového produktu na trh je však ještě dlouhá cesta. Další výzkum bude muset kromě možnosti výroby ve větším měřítku ověřit bezpečnost produktu, stabilitu genetické úpravy a vlastnosti výsledné potraviny. Přesto jde o zajímavý příklad využití biotechnologií při vývoji potravin pro specifické skupiny spotřebitelů.
Zdroje: