Někdo to rád hořké – genetická úprava chuti grapefruitu
27.7.2026 | Johana Kaiserová
Grapefruit je jedním z nejznámějších členů početné rodiny citrusů, který ovšem svou nahořklou chutí rozděluje konzumenty na dva tábory. Jedni si v hořkosti libují, zatímco pro jiné činí toto ovoce neoblíbeným. Negativní vnímání hořkosti je pozůstatkem prastarého obranného mechanismu; má sloužit jako varovný signál před požitím jedovatých látek. I proto je hořkost nejkomplexnější chutí, na jazyku ji vyvolává široká škála chemických molekul, z nichž některé jsou doopravdy toxické, zatímco jiné neškodné.
V případě grepů jsou za tuto chuť zodpovědné zejména tři zástupci flavonoidů – naringin, neohesperidin a poncirin. I přes svou hořkost nejsou tyto látky jedovaté. Flavonoidy, kterých existuje mnoho typů, jsou naopak zdraví prospěšné a mohou působit protizánětlivě. Kromě nich grapefruity obsahují i velké množství dalších cenných látek, jako vitaminu C nebo vlákniny. Je proto žádoucí toto ovoce zařadit do jídelníčku, ovšem zejména u dětí, u nichž je negativní reakce na hořkost obvykle silně reflexivní, to může být obtížné.
Vědci a vědkyně z izraelského Volcani institutu nabízejí řešení tohoto problému. Přišli totiž na způsob, jak učinit grapefruit méně hořkým, ale přitom zachovat jeho zdraví prospěšné vlastnosti. Klíčem jsou genetické nůžky CRISPR. S jejich použitím se podařilo zacílit na jeden jediný dílek genetického kódu této rostliny, a precizně tak deaktivovat enzym zodpovědný za produkci hořkých látek. Syntéza ostatních, nehořkých flavonoidů přitom zůstává po tomto zákroku zachována. Výzkum je zatím v pilotní fázi, vypěstovat plodící grapefruitové stromy s upravenou DNA bude trvat roky. V listech semenáčů byla ovšem nepřítomnost tří hořkých molekul již prokázána, což je do budoucna velkým příslibem.
Tato genetická úprava neslouží jen k možná na první pohled povrchnímu uspokojení chuťových pohárků fanoušků sladších chutí. Mohla by také výrazně přispět k ochraně grepu a jemu příbuzných citrusů před takzvaným „zelenáním“, které způsobuje bakteriální nákaza známá pod podivným názvem huanglongbing. Tato choroba, schopná téměř zcela zdecimovat úrodu, je mezi jednotlivými stromy přenášena tropickým hmyzem. Jelikož je tento hmyzí přenašeč závislý na teplém podnebí, možným řešením by bylo přesunout pěstování grepů do chladnějšího klimatu. Odrůdy, které dokážou plodit v chladnějších podmínkách, jsou ovšem tak hořké, že je jejich ovoce prakticky nepoživatelné. A právě zde nacházíme další aplikaci genetické modifikace grapefruitu. Vyšší odolnost by díky ní mohla být spojena s přívětivější chutí, a výnosnost by tak mohla být zachráněna.
Zdroje