...již existují společnosti, které aktivně využívají umělou inteligenci (AI) k vývoji nových plodin?

Kombinaci prediktivního designu založeného na AI s genovou editací pomocí nástroje CRISPR-Cas9 využívá například australská firma Inari. Tento přístup jí umožňuje vyhodnotit obrovské množství možných genových úprav a vybrané změny následně realizovat na více genech současně. Výsledkem je možnost cíleně zlepšovat vlastnosti plodin jako je zvýšení výnosu nebo snížení nároků na vodu a hnojiva.

Inari dále uzavřela partnerství se společnostmi SEEDesign™ a InterGrain, s cílem výrazně zvýšit výnosový potenciál pšenice a posílit její odolnost vůči proměnlivým klimatickým podmínkám. Austrálie je jedním z největších světových vývozců pšenice, a proto InterGrain pracuje také na zajištění regulačních procesů, které by umožnily geneticky editované plodiny exportovat. Očekává se, že první produkty by mohly přijít na trh kolem roku 2028 a podle odhadů by mohly přinést alespoň 10% zlepšení výnosů. Genová editace je navíc až 10-15x rychlejší než tradiční šlechtění rostlin.

Na rozdíl od klasických GMO, které se obvykle zaměřují jen na jednotlivé nutriční vlastnosti nebo odolnost vůči chorobám, umožňuje kombinace AI a genové editace pracovat s mnohem širším spektrem znaků. I proto je tento přístup považován za bezpečnější a bližší tradičnímu šlechtění než klasické geneticky modifikované organismy.

Společnost Inari takto využívá AI nejen při vývoji pšenice, ale i ve spolupráci se semenářskými firmami při vývoji geneticky editované sóji s vysokým výnosem, která by se měla dostat na trh v USA.

Více informací na toto téma můžete najít zde:

• https://www.reuters.com/markets/commodities/australian-trial-gene-edited-wheat-aims-10-bigger-yields-2024-05-23/
• https://intergrain.com/site/wp-content/uploads/2025/05/INARI-Multiplex-Gene-Editing-Whitepaper_1122.pdf
• https://intergrain.com/inari-collaboration

​Autorka textu: Kristýna Kliková, editorka textu: Tereza Branyšová​​​​​​