... genová editace může pomoci řešit alergie nejen na potraviny?

Genová editace představuje slibný nástroj v boji proti alergiím, jejichž výskyt celosvětově roste. Pouze v USA trpí potravinovou alergií 3-8 % dětí a podobně narůstají i alergie inhalační, například na pyl, roztoče či kočky.

Dosavadní léčba je založena hlavně na vyhýbání se alergenu, resp. vyhýbání se potravinám či zvířatům, nebo na imunoterapii, která nemusí být účinná pro každého a často je dlouhodobá a náročná. Vědci proto hledají nové cesty, jak alergie řešit. Jednou z nich je moderní přístup využívající genomové inženýrství, zejména technologii CRISPR-Cas9, která umožňuje velmi přesné a efektivní zásahy do DNA. 

Tento přístup už přináší konkrétní výsledky také v oblasti potravinových alergenů. Významný pokrok byl zaznamenán u arašídů, které mohou způsobovat těžké alergické reakce. Vědci se zde zaměřují na odstranění klíčového alergenu Ara h 2, přičemž první výsledky ukazují možnost tvorby méně alergenních odrůd. Rovněž u sóji, významné potravinářské suroviny, odstranily cílené zásahy CRISPR dva hlavní alergeny, čímž snížily jejich obsah v semenech dalších generací. Významný pokrok nastal také u pšenice: úpravou genů pro glutenové proteiny α-gliadiny se podařilo dosáhnout až 85% snížení schopnosti vyvolat imunitní reakci, a obdobně byly úspěšně cíleny i další alergenní proteiny. 

V oblasti živočišných produktů byla pomocí genové editace u krav a koz odstraněna produkce β-laktoglobulinu, hlavního alergenu kravského mléka, díky čemuž vzniklo mléko s výrazně nižší alergenicitou. Dalším příkladem mohou být upravené zárodečné buňky kuřat produkující vajíčka bez hlavních alergenních bílkovin ovalbuminu a ovomukoidu, což otevírá cestu k hypoalergenním vejcím.

Genová editace nachází využití i mimo oblast potravin, například při řešení alergie na kočky, kterou trpí 10-15 % populace. Nadějným přístupem je využití technologie CRISPR k cílenému vypnutí genu pro hlavní kočičí alergen Fel d 1. První výsledky ukazují, že tak mohou vzniknout kočky s minimální produkcí tohoto proteinu, což by přineslo významnou úlevu alergikům.

Celkově technologie CRISPR ukazuje, že je možné cíleně snižovat nebo eliminovat alergenní proteiny u jejich zdroje a nabídnout tak účinnou alternativu k současným způsobům léčby založeným hlavně na vyhýbání se alergenům. Ačkoli před zavedením takových produktů a terapií do praxe stojí ještě otázka etických, bezpečnostních a regulačních výzev, genová editace představuje zásadní krok směrem dopředu, kde mohou alergie významně omezit/ztratit svůj dopad na každodenní život.

Více informací na toto téma můžete najít zde:

​Autorka textu: Kristýna Kliková, editorka textu: Tereza Branyšová​​​​​​