…genetické úpravy mohou pomoci zachránit existenci amerického kaštanovníku?

Dle odhadů rostly v USA až čtyři miliardy kaštanovníku amerického, které poskytovaly potravu volně žijícím živočichům a zároveň představovaly cenný zdroj kvalitního dřeva. Situace se však významně změnila s příchodem kaštanovníkové spály, houbového onemocnění způsobeného patogenem Cryphonectria parasitica. Ten byl do USA zavlečen na konci 19. století spolu s dovezenými sazenicemi japonských kaštanovníků z Asie. Během několika desetiletí choroba zničila většinu populace amerických kaštanovníků a prakticky vymazala tento druh z původních lesních ekosystémů.

Aby bylo možné tento strom vrátit do severoamerických lesů, hledají vědci již desítky let účinné způsoby jeho záchrany. Kromě klasického šlechtění využívají také genetické modifikace a metodu transgeneze. Jedním z nejznámějších výsledků výzkumu je transgenní linie Darling 58, kterou vyvinuli výzkumníci ze State University of New York College. Do genomu stromu vložili gen z pšenice kódující enzym oxalátoxidasu, který rozkládá kyselinu šťavelovou – hlavní toxin produkovaný houbou způsobující kaštanovníkovou spálu. Díky tomu jsou geneticky upravené stromy vůči infekci výrazně odolnější.

Před případným vysazením do volné přírody však musí stromy projít schvalovacím procesem. Výzkumníci proto usilují o získání potřebných povolení a regulační orgány nadále posuzují bezpečnost i ekologické dopady této technologie. GM americké kaštanovníky zatím nebyly schváleny pro rozsáhlé využití v přírodě, přesto představuje tento projekt jeden z nejzajímavějších příkladů využití biotechnologií v ochraně přírody. Pokud budou geneticky upravené kaštanovníky v budoucnu schváleny, mohly by se stát prvními GM stromy určenými k obnově přirozených lesních ekosystémů a pomoci vrátit do amerických lesů druh, který byl téměř vyhuben zavlečenou chorobou.

Více informací na toto téma můžete najít zde:

Autorka textu: Kristýna Kliková, editorka textu: Tereza Branyšová​​​​​​