…existují biofortifikované plodiny, tedy plodiny, které jsou cíleně pěstovány pro vyšší obsah živin?
Biofortifikace je proces, během kterého je zvyšován obsah živin v zemědělských plodinách. Biofortifikované plodiny bývaly dříve považovány za transgenní nebo GM plodiny, přestože vznikaly klasickým šlechtěním. Až v poslední době došlo k využití i genetických modifikací, avšak nedochází při nich k odstranění přirozeně se vyskytujících a žádoucích vlastností.
V současné době trpí více než 2 miliardy lidí podvýživou a nedostatkem mikroživin, jako jsou vitamíny a minerály, přičemž nedostatek těchto mikroživin je často přehlížen a označován jako tzv. „skrytý hlad“. Biofortifikované plodiny, které mají zvýšený obsah mikroživin, představují jedno z možných řešení pro zmiňovaný „skrytý hlad“.
Mezi nejběžněji biofortifikované plodiny patří fazole, rýže a vigna (obsahující železo), kukuřice, rýže a pšenice (obsahující zinek), a maniok, kukuřice, rýže a sladké brambory (obsahující provitamin A). Například rýže obohacená železem přispěla ke zlepšení zásob železa u žen v reprodukčním věku na Filipínách, zatímco proso obohacené železem pomohlo zamezit nedostatku železa u školních dětí v Indii.
Biofortifikace čelí výzvám s přijetím u zemědělců, kteří preferují nové odrůdy odolné vůči suchu, s vyšším výnosem a menší náchylností k chorobám. Biofortifikované plodiny musí být tedy agronomicky minimálně stejně výkonné. Současně vyšší obsah mikroživin také ovlivňuje senzorické vlastnosti plodin, jako je barva díky karotenoidům, což může výrazně ovlivnit jejich přijetí veřejností.
Více informací na toto téma můžete najít zde:
- https://bezpecnostpotravin.cz/geneticti-inzenyri-bojuji-proti-skrytemu-hladu/
- https://www.harvestplus.org/home/biofortification-why-and-how/
- https://www.who.int/tools/elena/bbc/biofortification
- https://www.sciencedirect.com/science/article/abs/pii/S2452263519300060
Autorky textu: Kristýna Kliková, Tereza Branyšová