...byly vyvinuty i geneticky modifikované stromy, konkrétně topoly?

Topoly (Populus spp.) jsou jedním z nejčastěji používaných modelových stromů pro genetické inženýrství. Díky rychlému růstu, relativně malému genomu, který byl jako první u dřevin kompletně sekvenován, a snadné regeneraci v in vitro podmínkách se hodí pro výzkum i praktické aplikace v oblasti bioekonomiky a lesnictví.

Jedním z nejznámějších projektů geneticky modifikovaných topolů je práce americké biotechnologické společnosti Living Carbon. Tento startup se zaměřuje na vývoj tzv. „superstromů“ – geneticky upravených dřevin, které rostou rychleji a mají zvýšenou schopnost ukládat uhlík. Do chloroplastů topolu byly vloženy tři geny pocházející z tykve, dýně a zelených řas. Tyto úpravy mají zefektivnit fotosyntézu a omezit ztráty způsobené fotorespirací, což vede ke zvýšenému růstu a vyššímu příjmu CO₂.

Základní experimenty byly provedeny jak ve skleníku, tak na poli. První polní výsadba těchto geneticky upravených stromů proběhla v roce 2023 v jižní Georgii. Od té doby byly zahájeny i další testy – například v Oregonu (ve spolupráci s Oregon State University), Pensylvánii a Kalifornii. Stromy jsou vysazovány především na opuštěných nebo znehodnocených plochách, jako jsou bývalé těžební lokality či degradované zemědělské půdy. Ve skleníkových podmínkách dosáhly tyto GM topoly za pět měsíců až o 53 % vyšší biomasy než kontrolní rostliny a absorbovaly přibližně o 27 % více oxidu uhličitého.

Ačkoliv laboratorní výsledky vypadají slibně, přenos těchto výsledků do reálného prostředí vyžaduje další a důkladné ověření. Zda se GM topoly stanou běžnou součástí moderního lesnictví, nebo zůstanou jen experimentem s omezeným dosahem, ukáže až čas a další výzkum.

Více informací na toto téma můžete najít zde:

Autorka textu: Kristýna Kliková, editorka textu: Tereza Branyšová