...plíseň může být tichý zabiják i poslušný pomocník?

Plísně nás obklopují na každém kroku. V běžném životě si je často spojujeme s jejich negativními vlastnostmi. Tyto drobné organismy totiž mohou být příčinou celé řady zdravotních komplikací, včetně podráždění dýchacích cest, infekcí kůže a sliznic či různě závažných alergických reakcí. Některé druhy navíc produkují mykotoxiny, toxické látky, které se mohou vyskytovat v potravinách a po konzumaci poškodit životně důležité orgány, jako jsou játra či ledviny. 

Připomeňme si však i druhou stranu mince – plísně jako neopominutelné pomocníky člověka. 

V první řadě je jistě nutné se zmínit o plísni Penicillium chrysogenum, jakožto producentovi penicilinu, antibiotika, které díky siru Alexanderu Flemingovi od doby svého objevení zachránilo již miliony životů. Plísně jsou však využívány i při výrobě celé řady dalších farmaceuticky významných látek, například dalších typů antibiotik, statinů (lovastatin, pravastatin), které jsou hojně předepisovány pacientům s vysokými hladinami cholesterolu, nebo cyklosporinu, využívaného jako imunosupresiva. 

Druhou oblastí, do které plísně a jejich produkty výrazně zasahují, je potravinářský průmysl. Plísně jsou zde aplikovány například při výrobě sýrů (Roquefort, Camembert), sójové omáčky, misa, saké či některých druhů uzenin. Zároveň jsou plísně významnými producenty enzymů (například amylas, pektinas či celulas), přičemž některé z nich nacházejí uplatnění nejen v potravinářském průmyslu, ale i v odvětvích zabývajících se výrobou biopaliv. Mezi nejvýznamnější látky produkované pomocí plísní patří i kyselina citronová, často používané dochucovadlo a konzervant a zároveň složka řady čistících a kosmetických výrobků. 

S rostoucími znalostmi metabolických vlastností plísní a zároveň s rozvojem molekulové genetiky se možnosti aplikace těchto organismů postupně rozšiřují i do řady dalších oblastí, včetně textilního průmyslu, zemědělství, výroby bioplastů či bioremediace. Není tedy divu, že výzkum plísní je v současné době aktuálnější než kdy dříve. 

Zdroje: 

Autorka textu: Eva Benešová, editorka textu: Tereza Branyšová​​