Okurka se zvýšenou tvorbou plodů

  • organismus: okurka
  • nová vlastnost: zvýšená tvorba plodů
  • zacíleno na: pěstitele
  • technika vzniku: CRISPR/Cas9
  • povoleno v EU: ne

(c) Daria Chrobok, DC SciArt

V souladu se zvyšující se poptávkou po čerstvé zelenině se zvyšuje i produkce okurek. Jejich pěstitelé vyžadují špičkové odrůdy s vysokým výnosem, vyšším podílem samičích květů, vysokou kvalitou plodů, jejich delší trvanlivostí a v neposlední řadě s dobrou tolerancí rostlin k biotickým a abiotickým stresům.

Okurky přirozeně tvoří na jedné rostlině samčí i samičí květy. Protože však pouze samičí květy produkují plody, šlechtitelé se již nějakou dobu snaží zvýšit jejich podíl. Jelikož tohoto už bylo dosaženo, je nyní možné koupit na trhu odrůdy okurek jak se smíšenými květy, tak s převažujícími samičími květy nebo dokonce pouze se samičími květy. Velkou výhodou rostlin s čistě samičími květy je to, že produkují plody bez opylení a z každého květu se vyvine plod, což zvyšuje výnos.

Až dosud byla tvorba nových odrůd okurek vázána na klasické šlechtění. To je však vzhledem k rychle narůstajícím potřebám pomalé. Proto jsou ve šlechtění stále více využívány moderní biotechnologie, včetně nových technik šlechtění (NBT), které zvyšují požadovanou genetickou rozmanitost využitelnou pro šlechtění. Genomické nástroje významně přispívají ke zkrácení doby šlechtění nových odrůd.

Ukazuje se, že zatím poměrně malá úspěšnost aplikace techniky CRISPR/Cas9 u okurek je dána především nezvládnutím klíčového kroku transformace rostlin CRISPR/Cas9 konstrukty. Účinné transformační postupy okurek byly vypracovány poměrně pozdě (publikovány 2015 a 2020), na rozdíl od jiných plodin a není lehké si je dobře osvojit.

Vědci z Čínské akademie věd však dokázali s použitím techniky CRISPR/Cas9 navodit změnu v genomu okurky, díky čemuž upravené rostliny vykazovaly sedmkrát více samičích květů než rostliny kontrolní.

Tento přístup se může v budoucnu stát užitečným pro zvýšení výnosu smíšeně kvetoucích odrůd okurek s jinak prospěšnými vlastnostmi.

Aktualizace ke dni: 14.1.2022


Původní vědecký zdroj:
Hu, B.; Li, D.; Liu, X.; Qi, J.; Gao, D.; Zhao, S.; et al. Engineering non-transgenic gynoecious cucumber using an improved transformation protocol and optimized CRISPR/Cas9 system. Mol. Plant. 2017, 10, 1575–1578. doi:10.1016/j.molp.2017.09.005

Další zdroje:
Modrzejewski, D.; Hartung, F.; Sprink, T.; Krause, D.; Kohl, C.; Wilhelm, R. What is the available evidence for the range of applications of genome-editing as a new tool for plant trait modification and the potential occurrence of associated off-target effects: A systematic map. Environ. Evid. 2019, 8, 27. https://doi.org/10.1186/s13750-019-0171-5

Wang, S.; Ku, S. S; Ye, X.-G.; He, C.-F.; Kwon, S. Y.; Choi, P. S. Current status of genetic transformation technology developed in cucumber (Cucumis sativus L.). J. Integr. Agric. 2015, 14, 469–482. doi: 10.1016/S2095-3119(14)60899-6