Hlávkový salát je považován za jednoho z velmi vhodných kandidátů pro produkci zdraví prospěšných látek pomocí „molekulárního farmářství“ a jejich úspěšné doručování do našeho organismu.

Kyselina askorbová (lépe známá jako vitamín C) je nezbytná složka stravy lidí i zvířat. Ve srovnání s „vitamínovými bombami“, jako např. pomeranče, kapusta nebo brokolice, jsou v salátu relativně nízké hladiny vitamínu C.

Výzkumníkům Čínské akademie věd se podařilo pomocí metody CRISPR/Cas9 upravit gen ovlivňující tvorbu tohoto vitamínu, což vedlo ke zvýšení jeho obsahu o 150 %. Současně má jeho vyšší obsah ochranný účinek vůči zhnědnutí salátu – oxidován je nejprve vitamín C. Podobný ochranný účinek lze pozorovat u nakrájených jablek pokapaných citrónovou šťávou – hnědnou pomaleji.

Salát lze použít i k doručení jedlých lidských terapeutických proteinů, včetně tzv. jedlých vakcín, s jejichž uplatněním se počítá zejména v oblastech, kde by bylo běžné očkování prakticky neproveditelné. Salát splňuje pro tento účel potřebné hlavní předpoklady.

Geneticky lze upravit dědičnou informaci v jeho chloroplastech (buněčné organely zodpovědné za fotosyntézu s vlastní DNA), aby potřebnou bílkovinu vyráběly přesně a podstatně účinněji, než je tomu při vložení cizího genu do jádra.

Pěstování salátu probíhá rychle a není problém zajistit jeho bezpečnost vůči okolí (např. v izolačním skleníku, neobsahuje také žádné toxické látky).

Aktualizace ke dni: 7.8.2024