Evropská unie otevírá cestu šlechtění plodin pomocí nových technik šlechtění

22.6.2026 | Václav Peroutka

Evropská unie se posouvá vpřed ve šlechtění plodin. Po více než dvou letech intenzivních jednání přijal Evropský parlament dne 17. 6. 2026 návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o rostlinách získaných některými novými genomickými technikami a produktech z nich a o změně nařízení (EU) 2017/625. Tento milník je prvním krokem k tomu, aby zemědělci v EU získali přístup k inovativním nástrojům a pěstování plodin odolnějších vůči suchu, škůdcům a klimatické změně při zachování bezpečnosti a transparentnosti. 

Návrh nařízení o rostlinách získaných některými novými genomickými technikami (NGT) a jejich produktech byl představen Evropskou komisí v červenci 2023. Po předběžné dohodě Evropského parlamentu a Rady Evropské unie o novelizovaných pravidlech pro NGT v prosinci 2025 nyní Evropský parlament nová pravidla schválil. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2026/1388 vstoupí v platnost 20 dní po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie a uplatňovat se začne o dva roky později.

Podstatou nového rámce je posun v tom, jak EU přistupuje k modernímu šlechtění rostlin. Místo toho, aby se všechny takto upravené rostliny posuzovaly hlavně podle použité techniky, budou se rozlišovat dvě kategorie: 

  • Rostliny NGT kategorie 1, u nichž jde o omezený počet změn, k nimž by mohlo dojít i při konvenčním šlechtění, budou po ověření posuzovány podobně jako běžné odrůdy. To může urychlit vývoj prakticky užitečných plodin, například kukuřice odolné vůči suchu, brambor odolných vůči patogenům nebo pšenice s nízkým obsahem lepku. Do této kategorie však nebude možné zařadit rostliny upravené tak, aby byly tolerantní vůči herbicidům nebo produkovaly insekticidní látky. U rostlin spadajících do této kategorie má být transparentnost zajištěna veřejnou databází EU a označováním osiva a reprodukčního materiálu.
  • Složitěji upravené rostliny NGT kategorie 2 budou i nadále podléhat stávajícím přísným pravidlům pro geneticky modifikované organismy. Před uvedením na trh EU budou potřebovat povolení, projdou posouzením rizik Evropským úřadem pro bezpečnost potravin (EFSA) a bude se na ně vztahovat plná sledovatelnost a označování. Členské státy budou moci jejich pěstování na svém území omezit nebo zakázat. 

Nařízení zároveň definuje jasné hranice, a to především v oblastech ekologického zemědělství a duševního vlastnictví a patentů. NGT nebudou povoleny v ekologické produkci, avšak technicky nevyhnutelná přítomnost rostlin NGT kategorie 1 nebude automaticky znamenat porušení pravidel. Patentování NGT bude možné, nikoli však u znaků nebo sekvencí, které se vyskytují přirozeně nebo byly získány v podstatě běžným biologickým postupem. Součástí pravidel jsou také záruky pro spravedlivý přístup zemědělců, včetně práva ponechat si osivo a znovu je vysévat. Evropa tímto krokem zvolila vyváženou cestu mezi inovací a odpovědnou kontrolou.

Nová legislativa je zcela zásadní pro konkurenceschopnost, potravinové zabezpečení i větší soběstačnost Evropy. Přístup k přesným šlechtitelským nástrojům může snížit závislost na dovozu, pomoci stabilizovat výnosy v době klimatických výkyvů a podpořit pěstování plodin, které vyžadují méně pesticidů, hnojiv a dalších vstupů. To může přinést nižší náklady pro zemědělce i menší zátěž pro životní prostředí.

Aktualizace 20. 7. 2026

Komise zveřejnila svou strategii implementace nařízení (EU) 2026/1388 o NGT. Zásadními body jsou: pověření EFSA k poskytování vědecké a technické podpory, zřízení specializované skupiny odborníků z členských států na podporu přípravy delegovaných aktů a zahájení výzvy Komise k předložení podkladů.

 

Zdroje: