...EU při využívání a kontrole GMO uplatňuje tzv. princip předběžné opatrnosti?

Princip předběžné opatrnosti je pravidlo, které preferuje postupovat zdrženlivě, pokud nemáme dostatečně pevné vědecké důkazy o vhodnosti a bezpečnosti nové technologie. První zmínky se objevily už v 70. letech 20. století, ale větší pozornost si vysloužilo až v roce 1992 na Summitu Země v Rio de Janeiru.

Potenciální rizika, která přináší nakládání s GMO (nebo jakýmikoliv jinými organismy, produkty), lze rozdělit do dvou hlavních kategorií:

  •  rizika pro lidské zdraví, jako je možnost přenosu nebo tvorby nových toxinů a zvýšená alergenicita
  • rizika pro životní prostředí, jako ohrožení druhové rozmanitosti, invazivní chování GMO, křížení s volně se vyskytujícími druhy a vznik agresivních plevelů či rostlin se zvýšenou rezistencí vůči chorobám.

Další obavy zahrnují například úbytek tradičních odrůd a s tím související snížení biologické rozmanitosti, případně narušení ekologických cyklů a rovnováhy v ekosystémech. Zvýšená konkurenceschopnost GMO může vést k vytlačování původních druhů a k přeměně přirozeného prostředí. Nelze opomenout ani sociálně-ekonomické dopady, jako je změna v tradičním zemědělství, závislost zemědělců na patentech, nebo změny ve struktuře trhu (dominance nadnárodních společností).

Ačkoli je princip předběžné opatrnosti pevnou součástí právních předpisů mnoha států, jeho používání provází několik výzev, neboť si jej každý stát vykládá jinak. Navíc může docházet ke zpomalování zavádění užitečných inovací a občas se stává záminkou k obchodnímu protekcionismu, což může potlačit vědecké argumenty.

A jak to řeší Evropská unie? V EU je princip předběžné opatrnosti uplatňován i po schválení GMO pro uvedení na trh – například při odůvodnění národních zákazů pěstování geneticky modifikovaných plodin, při monitorování GMO a jejich produktů po uvedení na trh nebo v rámci hodnocení případných nově vzniklých rizik. Doposud však nebylo u žádného GMO schváleného v EU prokázáno opomenuté riziko, které by mělo negativní dopad na lidské zdraví nebo životní prostředí.

Více informací na toto téma můžete najít zde:

Autorka textu: Kristýna Kliková, editorka textu: Tereza Branyšová