BIOTRIN je nezisková organizace vytvořená vědeckými
pracovníky pro šíření informací o moderních biotechnologiích.
Je tu pro vaši informaci a jako fórum vašich názorů.

Bramborový vitamín nejen pro sportovce

Indickým vědcům se podařilo pomocí genetických modifikací zvýšit obsah vitamínu B6 v bramborách. O tomto úspěchu aktuálně informuje vědecký časopis Plant Science.

Vitamín B6 – vlastně „troj-vitamín“, přírodní směska pyridinových derivátů, „vitamerů“ – pyridoxinu (pod tímto názvem jej také často známe), pyridoxalu a pyridoxaminu. Lidské tělo si jej/je vyrábět de novo samo nedokáže – na rozdíl od rostlin či mikroorganizmů. Přímo či zprostředkovaně jej tedy přijímáme v potravě. A využíváme jej v řadě základních metabolických pochodů, v přeměnách cukrů, mastných kyselin, proteinů … zvláště pro energetické účely. I proto jej farmaceutické firmy občas propagují jako „vitamín sportovců“. Coby kofaktor více jak stopadesátky různých enzymů jej však nepotřebují jen naše svaly – ale ve značné míře také náš mozek. Účastní se mimo jiné tvorby dopaminu, tyraminu, noradrenalinu, serotoninu či dalších neurotransmiterů.

Klíčovým zdrojem B6 vitamerů pro člověka je tedy jeho rostlinná potrava. Ne vždy je na ně patřičně bohatá, ne vždy její běžná denní skladba obsahuje vhodné B6 zdroje. Rozvinuté společnosti sice hrozbu B6 avitaminózy neřeší, mnohé chudší, rozvojové, ale ano, byť ne jako zásadní problém ve srovnání např. s nedostatkem vitamínu A (kauza zlaté rýže). Klíčovou potravinou některých společností však nemusí být jen rýže, ale například brambory. A to nejen v jejich pravlasti, ale též v zemích Asie. Nepřekvapuje tedy, že se touto problematikou zabývá také výzkum indický.

Ve vědeckém časopise Plant Science publikuje indický univerzitní tým z Madhya Pradesh, vedený Ch.P. Upadhyayou, článek „Overexpression of PDX-II gene in potato (Solanum tuberosum L.) leads to the enhanced accumulation of vitamin B6 in tuber tissues and tolerance to abiotic stresses“.

Vnesením jednoho z klíčových genů syntetické dráhy pyridoxinu – PDXII, původem z Arabidopsis thaliana, do bramboru se podařilo významně, až na 150 %, zvýšit obsah vitamerů B6 v hlízách transgenních rostlin. K budoucímu komerčnímu využití těchto výsledků je samozřejmě ještě daleko, jen vzpomeňme, jak dlouho to trvá zlaté rýži. Ale – funguje to.

Nadto autoři oznamují ještě jeden zajímavý a možná i v budoucnu prakticky využitelný výsledek. Onen komplex B6 vitamerů je totiž mimo jiné znám jako úspěšný „vychytávač“ různých ošklivých volných radikálů typu ROS (reactive oxygen species). V živočišných organizmech, včetně lidského, takto chrání různé buňky či buněčné struktury před jinak fatálním poškozením.

U B6 transgenních brambor v daném případě vědci pozorovali mj. zvýšenou odolnost vůči některým abiotickým stresorům, např. k obsahu až 200 mM NaCl v kultivačním mediu. Prakticky domyšleno: v polních podmínkách by to mohlo usnadnit jejich pěstování na zasolených půdách, zavlažování brakickou vodou … a kaši či lupínky by možná nebylo potřeba dosolovat.

 

Zdroj:

https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0168945217312104?via%3Dihub