BIOTRIN je nezisková organizace vytvořená vědeckými
pracovníky pro šíření informací o moderních biotechnologiích.
Je tu pro vaši informaci a jako fórum vašich názorů.

Ječmen rezistentní vůči ječnému typu viru zakrslosti pšenice

  • plodina: ječmen
  • nová vlastnost: rezistence vůči viru
  • země: Maďarsko
  • zacíleno na: pěstitele
  • technika vzniku: CRISPR/Cas9
  • stav: výzkum
  • povoleno v EU: ne
Ječmen rezistentní vůči ječnému typu viru zakrslosti pšenice
(c) Daria Chrobok, DC SciArt

Virus zakrslosti pšenice (WDV, z angl. wheat dwarf virus) patří mezi nejrozšířenější rostlinné viry na světě. Mezi typické příznaky se řadí zakrslost, deformace a žluté zabarvení, které může později přecházet do nekróz rostliny.

Virus se přenáší mšicemi. Nejčastější výskyt je na polích, které nebyly proti mšicím v předchozím podzimním období ošetřeny. S virem nelze bojovat přímo. Prevence je zaměřena na vektory přenosu – mšice. Z tohoto důvodu je kladen důraz na setí obilovin v nepřítomnosti mšic s podporou rychlého klíčení osiva.

Jako preventivní opatření proti mšicím jsou používány insekticidy, přičemž množství použitých insekticidů může být minimalizováno namořením osiva před setím.

Na jiný, alternativní způsob boje s virem přišli maďarští vědci ze Zemědělsko-biotechnologického institutu. Ti použili metodu CRISPR/Cas9 k navození bodové mutace v genomu ječmene, díky níž došlo k inhibici množení viru v rostlině. Tím vznikly genově upravené rostliny ječmene, které jsou odolné proti ječnému typu viru zakrslosti pšenice.  Jedná se tak o přímé antivirové využití metody CRISPR/Cas9.

Díky tomu, že ječmen má, obdobně jako většina vyšších rostlin, jen zdvojenou dědičnou výbavu, jeho počet chromozomů je tedy diploidní (2 n), je jednoduché na něm studovat dědičnost. S ječmenem je také možné úspěšně uskutečňovat nejrůznější postupy tkáňových kultur, a to až po regeneraci celých rostlin.

Na rozdíl od řady jiných obilovin lze ječmen poměrně snadno geneticky upravit, a to několika metodami. Z těchto důvodů se ječmen stal modelovým organismem pro méně schůdné objekty, jako např. pšenici (se šestinásobkem základní dědičné výbavy, 6n) a kukuřici.

Možnost dosažení stabilních genetických úprav ječmene skýtá významný potenciál pro zlepšení jeho agronomických vlastností (např. zvýšení odolnosti k biotickým a abiotickým stresům apod.), ale i využití ječmene pro nejrůznější biotechnologické a průmyslové aplikace.

Obilky ječmene byly úspěšně použity pro molekulární farmářství jako slibný bioreaktor pro výrobu lidských terapeutických proteinů nebo živočišné vakcíny.


Původní vědecký zdroj:

Zhang, H., Si, X., Ji, X. et al. (2018): Genome editing of upstream open reading frames enables translational control in plants. Nat. Biotechnol. 36: 894–898. https://doi.org/10.1038/nbt.4202

Další zdroje:
Harwood, W. (2016): Barley as a cereal model for biotechnology applications. In: Jones, H.,D. (ed.) Biotechnology of Major Cereals. Pp. 80–87. CAB eBooks. doi: 10.1079/9781780645193.0080

Mrízová, K., Holasková, E., Tufan Öz, M., Jiskrová, E., Frébort, I., Galuszka, P. (2014): Transgenic barely: A prospective tool for biotechnology and agriculture. Biotechnol. Adv. 32: 137–157.  
https://www.sciencedirect.com/science/article/abs/pii/S0734975013001675 - !

Aktualizace ke dni: 18.11.2021

Aktuálně

NOVÁ
Databáze NBT plodin | BIOTRIN


uspořádali jsme pro vás
promítání filmu
WELL FED
s následnou diskuzí
Promítání Well fed ODLOŽENO na říjen

Top