Ambiciózní plán Ruska v oblasti biotechnologií

Ruský federální program poskytne 111 miliard rublů (cca 39 miliard Kč) na vývoj nových odrůd plodin a typů zvířat, které vzniknou s pomocí genové editace (NBT). Rusko stanovilo ambiciózní cíl, kdy do roku 2020 má spatřit světlo světa 10 takových organismů, dalších 20 pak do roku 2027. Informoval o tom vědecký časopis Nature ve svém květnovém vydání v článku Russia joins in global gene-editing bonanza.

Prioritou vládního programu zaměřeného na genové editace jsou čtyři plodiny: ječmen, cukrovka, pšenice a brambory. A to zcela pochopitelně, neboť Rusko je předním světovým producentem jmenovaných plodin. Některé z konkrétních projektů již probíhají. Například institut Ruské akademie věd (RAS) v Moskvě vyvíjí NBT odrůdy cukrovky a brambor rezistentní k patogenům. Vědci z Vavilova rostlinného výzkumného ústavu v Petrohradu a institut RAS v Novosibirsku se zas zaměřují na pšenici a ječmen, u kterých se snaží o jejich lepší zpracovatelnost a zvýšení nutriční hodnoty.

Zveřejnění ruského programu upoutalo pozornost i z pohledu legislativy. Doposud totiž nebylo jasné, jak přistupovat k organismům, získaným pomocí genové editace. Zda spadají pod hlavičku geneticky modifikovaných organismů (GMO), tj. jsou zakázány k pěstování, případně chovu v Rusku, či nikoliv. Nový biotechnologický program označuje genové editace, jako např. CRISPR, za ekvivalentní ke klasickým šlechtitelským metodám. Tudíž by se jich ruský zákon o GMO týkat neměl. To je dobrý signál pro ruské vědce, kteří byli demotivováni nejasnou legislativní situací.

Konstantin Severinov, molekulární genetik, který pomáhal vypracovat vládní program, označil za důležité, že Rusko nezůstává stranou světa výhod, které přináši CRISPR technologie, a že jedním z cílů programu je snížit závislost Ruska na dovážených komoditách.

Zdroj: https://www.nature.com/articles/d41586-019-01519-6?utm_source=Nature+Briefing&utm_campaign=9f8bbd0a81-briefing-dy-20190515&utm_medium=email&utm_term=0_c9dfd39373-9f8bbd0a81-43919645