Koza domácí (Capra hircus) patří mezi nejvýznamnější hospodářská zvířata. Kozí mléko a výrobky z něj, například jogurt nebo sýr, jsou důležitou součástí jídelníčku lidí po celém světě. Kozí mléko je ceněno pro svou vysokou nutriční hodnotu a dobrou stravitelnost. Podobně jako mléko kravské však obsahuje proteiny schopné vyvolat alergickou reakci u lidí, zejména β-laktoglobulin (BLG). 

BLG je hlavní syrovátkovou bílkovinou mléka přežvýkavců. Jedná se o poměrně odolný alergen, jehož imunoreaktivita může přetrvávat i po tepelném zpracování nebo hydrolýze. Některé vedlejší produkty fermentace mohou jeho imunoreaktivitu dokonce zvyšovat. Proto se vědci zabývají možnostmi, jak obsah tohoto alergenu v kozím mléce snížit. 

Jedním z perspektivních přístupů pro snížení alergenicity kozího mléka je využití moderní metody genové editace CRISPR/Cas9. Pomocí této technologie se vědcům podařilo vyřadit (knock-out) gen kódující BLG v kozích fibroblastech. Následně byly získány kozy s knock-outem genu BLG (BLG KO kozy), u nichž byly během laktace charakterizovány změny na úrovni genotypu i fenotypu.

Výsledky ukázaly, že delece kódující sekvence BLG vede k významnému snížení exprese (p < 0,01) BLG mRNA i koncentrace samotného proteinu v mléčných žlázách a mléce. V souladu s očekáváním byl u geneticky editovaných koz protein BLG v mléce prakticky eliminován. Současně došlo i ke snížení exprese některých dalších genů spojených s tvorbou mléčných bílkovin, konkrétně α-laktalbuminu a kaseinů CSN1S1, CSN1S2, CSN2, CSN3 (p < 0,05). Studie dále ukázala, že většina geneticky editovaných kůzlat byla chimérická (přibližně tři čtvrtiny jedinců), tedy tvořená směsí geneticky odlišných buněk, a že genetické změny byly přítomny současně v různých tělesných tkáních. Tento výzkum tak poskytuje cenné poznatky o funkci genu BLG u koz a představuje důležitý krok směrem k produkci kozího mléka se sníženou alergenicitou. 

Do budoucna by podobné genetické úpravy mohly přispět nejen ke zlepšení kvality kozího mléka, ale také k vývoji tzv. „humanizovaného“ mléka, jehož složení by se více podobalo mléku mateřskému. Technologie CRISPR/Cas9 tak otevírá nové možnosti pro zemědělství, potravinářství i biomedicínský výzkum.

Aktualizace ke dni: 25.6.2026