Réva vinná rezistentní vůči plísni šedé

  • organismus: réva vinná
  • nová vlastnost: rezistence vůči plísni šedé
  • zacíleno na: pěstitele
  • technika vzniku: CRISPR/Cas9
  • povoleno v EU: ne

(c) Daria Chrobok, DC SciArt

Plíseň šedá (Botrytis cinerea) je rozšířeným škůdcem napadajícím přes 2.000 hostitelských rostlin.

Ve vinohradnictví se mohou problémy s Botrytis cinerea objevit vlivem vlhkého prostředí nebo při mechanickém poškození plodů révy vinné v důsledku např. krupobití nebo silných srážek. Pokud plíseň napadne nezralé bobule, způsobí to ztrátu na výnosu a kvalitě. Odrůdy s bobulemi se slabší slupkou, jako jsou Müller-Thurgau a Ryzlink, jsou obzvláště citlivé.

Pokud k infekci dojde i přes preventivní opatření, lze v konvenční produkci révy vinné jako poslední možnost použít fungicidy nebo hydrogenuhličitan draselný (až šest aplikací za rok). Někdy je ale napadení plísní šedou žádané: botrytický sběr neboli botrytický výběr, je označení vína, které bylo z části nebo plně vyrobeno z hroznů napadených ušlechtilou plísní Botrytis cinerea.

V případě, že plíseň šedou na hroznech (záměrně) nechceme, je třeba použít prostředky zabraňující tomuto biotickému stresu. Možnosti nabízí i moderní biotechnologie.

Vědci z Northwest A&F University v Číně použili techniku ​​CRISPR/Cas9 k mutaci genu známého pro svou roli v obraně proti biotickému stresu.

Ve studii byly v rámci systému CRISPR/Cas9 navrženy čtyři naváděcí RNA pro gen transkripčního faktoru VvWRKY52. S využitím somatických embryí kultivaru Thompson Seedless byly pomocí transformace zprostředkované bakteriemi Agrobacterium získány transgenní rostliny révy.

Výsledky experimentu ukázaly u modifikovaných rostlin zvýšenou toleranci vůči plísni šedé. Takové přístupy mohou snížit používání pesticidů a přispět k zemědělství více šetrnému k životnímu prostředí.

Aktualizace ke dni: 17.1.2022


Původní vědecký zdroj:
Wang, X.; Tu, M.; Wang, D.; Liu, J.; Li, Y.; Li, Z.; et al. CRISPR/Cas9-mediated efficient targeted mutagenesis in grape in the first generation. Plant Biotechnol J. 2018, 16, 844–855. doi:10.1111/pbi.12832