Réva vinná rezistentní vůči plísni šedé
- organismus: réva vinná
- nová vlastnost: rezistence vůči plísni šedé
- zacíleno na: pěstitele
- technika vzniku: CRISPR/Cas9
- povoleno v EU: ne
(c) Daria Chrobok, DC SciArt
Plíseň šedá (Botrytis cinerea) je rozšířeným škůdcem napadajícím přes 2.000 hostitelských rostlin.
Ve vinohradnictví se mohou problémy s Botrytis cinerea objevit vlivem vlhkého prostředí nebo při mechanickém poškození plodů révy vinné v důsledku např. krupobití nebo silných srážek. Pokud plíseň napadne nezralé bobule, způsobí to ztrátu na výnosu a kvalitě. Odrůdy s bobulemi se slabší slupkou, jako jsou Müller-Thurgau a Ryzlink, jsou obzvláště citlivé.
Pokud k infekci dojde i přes preventivní opatření, lze v konvenční produkci révy vinné jako poslední možnost použít fungicidy nebo hydrogenuhličitan draselný (až šest aplikací za rok). Někdy je ale napadení plísní šedou žádané: botrytický sběr neboli botrytický výběr, je označení vína, které bylo z části nebo plně vyrobeno z hroznů napadených ušlechtilou plísní Botrytis cinerea.
V případě, že plíseň šedou na hroznech (záměrně) nechceme, je třeba použít prostředky zabraňující tomuto biotickému stresu. Možnosti nabízí i moderní biotechnologie.
Vědci z Northwest A&F University v Číně použili techniku CRISPR/Cas9 k mutaci genu známého pro svou roli v obraně proti biotickému stresu.
Ve studii byly v rámci systému CRISPR/Cas9 navrženy čtyři naváděcí RNA pro gen transkripčního faktoru VvWRKY52. S využitím somatických embryí kultivaru Thompson Seedless byly pomocí transformace zprostředkované bakteriemi Agrobacterium získány transgenní rostliny révy.
Výsledky experimentu ukázaly u modifikovaných rostlin zvýšenou toleranci vůči plísni šedé. Takové přístupy mohou snížit používání pesticidů a přispět k zemědělství více šetrnému k životnímu prostředí.
Aktualizace ke dni: 1.10.2024
Původní vědecký zdroj:
Wang, X.; Tu, M.; Wang, D.; Liu, J.; Li, Y.; Li, Z.; et al. CRISPR/Cas9-mediated efficient targeted mutagenesis in grape in the first generation. Plant Biotechnol J. 2018, 16, 844–855. doi:10.1111/pbi.12832