Víte, že..?

GM rajčata Flavr Savr byla na trh uvedena 18. května 1994 pod značkou MacGregor a jednalo se o vůbec první komerčně prodávaný geneticky modifikovaný produkt na trhu.

Rajče bylo geneticky upraveno tak, aby byla snížena až potlačena aktivita enzymu polygalakturonasy odpovědného za degradaci polysacharidu pektinu. Pektin, obsažený v buněčné stěně rajčat, hraje klíčovou roli v procesu měknutí, hniloby a dozrávání plodů. Snížený rozklad pektinu vedl ke zvýšené odolnosti modifikovaných rajčat a prodloužil jejich trvanlivost. Rajčata se tak mohla sklízet až v případě jejich optimální zralosti a díky modifikaci nedošlo ke znehodnocení plodu během transportu.

Společnost Calgene zabývající se vývojem geneticky modifikovaných rajčat byla však složena především z vědců, kteří nebyli připraveni na tak velký úspěch jejich alternativních rajčat a chtěli pokračovat dále ve vývoji, nikoliv v marketingu jejich produktu. Calgene byla proto prodána nadnárodnímu koncernu Monsanto, který se vydal úplně jinou cestou – cestou schvalování a maximální legalizace GM produktů, která však nikdy nebyla přívětivě přijata veřejností a postupně spěla ke konci rajčat Flavr Savr.

Výroba rajčat Flavr Savr byla ukončena v roce 1997 mimo jiné i jako jeden z důsledků tzv. Pusztaiovy aféry, která vznikla kolem kontroverzního výzkumu Dr. Árpáda Pusztaiho z konce 90. let. Jeho studie tvrdila, že geneticky modifikované brambory negativně ovlivňují krysy, avšak tyto závěry byly ve vědecké komunitě široce kritizovány kvůli chybné metodice a neúplnému odbornému posouzení. Tato studie rovněž otřásla důvěrou veřejnosti v geneticky modifikované produkty, včetně rajčat Flavr Savr, a významně ovlivnila přijetí dalších GM produktů v následujících letech.

Více informací na toto téma můžete najít zde:

Autorky textu: Kristýna Kliková, Tereza Branyšová

Jak v případě šlechtění, tak v případě genetických modifikací jsou vylepšovány vlastnosti plodin, ale i některých rostlin a zvířat – a to již několik desítek let!

Níže představujeme rozdíly mezi oběma technikami se zaměřením na plodiny: 

  • V případě tradičního šlechtění se jedná o křížení plodin s různými vlastnostmi a výsledkem je potomstvo s požadovanými vlastnostmi. 
  • Naopak při genetických modifikacích (GM) je genetických úprav dosahováno změnou genetické informace v genomu plodiny.

Proč to děláme? Protože planě rostoucí plodiny nejsou pro zemědělce ideální. Přirozený výběr a tradiční šlechtění probíhající desítky let umožnily vznik výživově bohatších, a především výnosnějších plodin, avšak ve volné přírodě špatně konkurujících. Genetické modifikace za účelem získání požadovaných vlastností otevřely nové možnosti, jak upravit a následně pěstovat plodiny nejen výnosné, ale zároveň i odolné vůči suchu, nebo škůdcům.

GM jsou klíčové pro zabezpečení dostatečného množství potravin pro rostoucí světovou populaci. I když otázky týkající se bezpečnosti a dlouhodobých dopadů genetických modifikací vyvolávají diskuse, přínosy těchto metod v oblasti zemědělství jsou nezpochybnitelně významné.

Více informací na toto téma můžete najít zde:

Autorky textu: Kristýna Kliková, Tereza Branyšová