BIOTRIN je nezisková organizace vytvořená vědeckými
pracovníky pro šíření informací o moderních biotechnologiích.
Je tu pro vaši informaci a jako fórum vašich názorů.

Mýty a fakta

  • Evropa transgenní plodiny nepotřebuje, má spíše nadbytek potravin skrýt odpověď

    Transgenní plodiny podstatně zvyšují úrodu zejména v rozvojových zemích, kde jsou velké ztráty způsobené škůdci. Ve vysoce chemizovaném zemědělství je přírůstek výnosů malý, pokud vůbec. Pro Evropu má racionálně použitá transgenose v prvé etapě význam ve snížení chemizace, šetrnějším zacházení s půdou a omezení výjezdů techniky a pracnosti, což má pozitivní důsledky jak v ekologii, tak v ekonomii. V druhé etapě otevírá možnost zavedení plodin o výhodných vlastnostech pro spotřebitele.

  • Konvenční plodiny jsou "přirozené", transgenní "nepřirozené" skrýt odpověď

    Přirozené jsou lesní plody, zvěřina a ryby s výjimkou kapra. Všechny ostatní plodiny jsou tisíciletým archívem mutací, které shromažďovali, uchovávali a kombinovali šlechtitelé. U některých plodin (např. pšenice) ani neznáme jejich "přirozené" předky.

  • Musíme používat "princip předběžné opatrnosti", protože s transgenními plodinami nejsou dlouhodobé zkušenosti skrýt odpověď

    Z logiky plyne, že cokoli je nové - pesticid, desikátor, nově vyšlechtěná odrůda, přídavek do potravin, nová technologie zpracování apod. - postrádá dlouhodobé zkušenosti, protože je to nové. Avšak jen u transgenose se vyžaduje "princip předběžné opatrnosti". Žádný zákon nevyžaduje jeho použití třeba při registraci nového pesticidu.

  • Nebyl předložen důkaz, že transgenní plodiny vyvolávají nepříznivé účinky, ale také nebylo prokázáno, že jsou 100% bezpečné skrýt odpověď

    Požadavek stoprocentní bezpečnosti je fikce. Nulové riziko neexistuje, vždy jen relativní: tento výrobek (potravina, chemikálie, odrůda) nebo technologie je více či méně bezpečná (riziková) než jiný výrobek (technologie).

  • Potrava z transgenních rostlin je "Frankensteinská potrava" skrýt odpověď

    Tento název vymysleli demagogové, kteří spoléhají na to, že původní film o Frankensteinovi už málokdo viděl. Frankenstein v imaginaci tvůrců filmu vytvořil syntetického člověka elektrickými výboji, snad i chemikáliemi, tedy fyzikálními a chemickými vlivy - ne genetikou. Název by proto spíše patřil plodinám získaným ozářením.

  • Složky transgenních plodin jsou "nepřirozenou potravou" a proto mohou vyvolat alergie skrýt odpověď

    Ve všech schválených transgenních plodinách jsou geny takových organismů, které vědomky či nevědomky (viz předchozí bod) běžně jíme. Nic nového tedy nepřinášejí. Pro Evropana je spíš novou potravinou kiwi nebo klokaní maso - a nikomu to nevadí, ačkoli kiwi je alergen.

  • Transgenní plodinu jsou "mutanty" skrýt odpověď

    Mutace je změna vlastního genetického aparátu , která vznikne spontánně nebo je uměle vyvolána - třeba zářením nebo chemikálií. Přirozeně vzniklé mutanty jsou základem přirozeného výběru - evoluce - všech forem života - to je základ darwinismu. Jsou také základem klasického šlechtitelství, které v poslední době navíc vyvolává změny umělé. Transgenose nemění vlastní genetický aparát, ale přidává k němu genetickou informaci jiného organismu.

  • Transgenní plodiny jsou rizikové, nevíme, co se vlastně po přenosu genu děje skrýt odpověď

    Je pravda, že ne vše je objasněno. Jenže víme o důsledcích transgenose stokrát víc než o důsledcích šlechtění pomoci záření, a přitom radiační mutanty přicházejí do potravin, aniž je někdo testuje. Naproti tomu transgenní plodiny jsou nejpodrobněji testované potravinářské suroviny. Toto testování z nich činí nejméně rizikové potravinářské suroviny.

  • Transgenní plodiny s genem Bt povedou ke vzniku rezistentních škůdců, protože toxin je v nich přítomen stále a škůdce "si zvykne" skrýt odpověď

    Právě neustálá přítomnost toxinu je výhodná. Běžné zásahy (postřik, parasitoidy) musí být přesně načasovány, a pokud se to nestihne (třeba kvůli počasí), zásah je neúčinný, nebo jen částečně účinný, a to vede ke vzniku rezistence. Škůdce si nemůže "zvyknout", protože toxin z Bacillus thuringiensis není kontaktní jako některé insekticidy, ale působí v zažívací trubici. Proto škůdce s toxinem přijde do styku "až když si kousne", až se rostlinná tkáň dostane do jeho zažívací trubice, tedy až hmyz začne škodit - a tehdy musí zahynout. Mohou se ovšem spontánně vyskytnout necitlivé mutace škůdce (na jejich vznik však přítomnost toxinu nemá vliv), a proto se provádějí opatření, aby se takový mutant nemohl rozmnožit.

  • Transgenní plodiny se rozšíří do přírody a vytlačí volně rostoucí rostliny skrýt odpověď

    Aby se transgenní plodina mohla volně šířit v přírodě díky jednomu nebo dvěma genům, je zcela nereálné. Jiná otázka je přenos genů na jiné rostliny, se kterými se plodina může křížit. Takovéto riziko může nastat při splnění tří podmínek: kříženec musí být plodný, přenášet transgen a díky němu mít v přírodě selekční výhodu. Dosud používané transgeny nesplňují poslední podmínku. Transgeny zajišťující snášenlivost k mrazu, soli v půdě, vysychání, zatopení apod., by tuto podmínku mohly splňovat.

  • Transgenní plodiny vytlačí tradiční odrůdy a sníží rozmanitost plodin skrýt odpověď

    Zemědělství bude vždy dávat přednost výkonným odrůdám před méně výkonnými, byť "tradičními". To není specialita transgenních plodin, ale platí to pro všechny nové výkonnější odrůdy.

  • Transgenose je "hraní si na Boha" skrýt odpověď

    Transgenose přenáší přirozené geny vzniklé evolucí z jednoho organismu do druhého, který se s dárcem genu obvykle nemůže křížit. Šlechtitelé to provádějí dávno: např. do pšenice přenesli gen pýru, smíchali geny pšenice a žita. Transgenose pouze dokáže přenosy mezi vývojově ještě vzdálenějšími organismy. Zpravidla se ke 30 000 až 40 000 genů přidává jeden až čtyři. Vzniklý organismus se proto liší od původního jen nepatrně. Zato "klasičtí" šlechtitelé "stvořili" např. ratlíka (dílo člověka) z vlka (stvořeného Bohem nebo přírodou). To je mnohem podstatnější zásah do "díla božího".

  • Transgenose je nástroj velkých firem k zisku a ovládnutí zemědělců skrýt odpověď

    Vlivem všech předepsaných bezpečnostních zkoušek a povinných rozborů představuje zavedení jedné transgenní plodiny investici řádově 80 až 100 milionů USD po dobu pěti let s nejistým výsledkem. To si mohou skutečně dovolit jen velké firmy a přirozeně činí opatření (patenty, licence apod.), aby se tyto investice vrátily s určitým ziskem. Zemědělec má svobodnou volbu mezi konvenčním a transgenním osivem, kterou zakládá na ekonomickém rozboru, včetně započítání licenčního poplatku, obdoby copyright v literární a hudební tvorbě. Osivářský a agrochemický trh je i bez transgenose ovládán několika velkými firmami. U některých plodin (kukuřice) se pěstují převážně hybridní plodiny, kde je nutné každoročně kupovat certifikované osivo.

  • Transgenosí člověk vnáší do přírody "nové geny", které pak "mohou uniknout a zamoří přírodu skrýt odpověď

    Geny používané při transgenosi jsou brány z přírody. Např. gen v nejběžnější transgenní plodině - sóje tolerující glyfosát - je z bakterie rodu Agrobacterium. Této bakterie, a tedy i toho genu, je v půdě řádově milion v gramu. Prakticky stejný gen mají i ostatní půdní bakterie a bakterie žijící na povrchu rostlin a ve vodě. Jen v půdě je okolo miliardy bakterií v gramu a tedy i stejný počet "vydání" tohoto genu. Příroda je tedy už dostatečně "zamořena" vlastním genem.

  • Tyto plodiny hubí neškodný (užitečný, krásný) hmyz skrýt odpověď

    Je třeba vždy porovnat kolik a jakých herbicidů se používá v "tradičním" způsobu pěstování a při použití transgenní odrůdy. Vesměs se "tradičně" používá více herbicidů, je jich větší paleta a mají delší dobu persistence v půdě případně vyšší toxicitu. Tradiční běžné používání herbicidů vyvolalo skutečné "superplevely" U nás je jedno rdesno a merlík necitlivý na pět herbicidů! To nemá nic společného s transgenosí, ale např. s údržbou železničních tratí

  • Tyto plodiny povedou k vymizení přirozených nepřátel škůdců skrýt odpověď

    Propagandisticky byly zneužity laboratorní pokusy za umělých podmínek. Naopak, "klasický" postřik tento hmyz hubí spolehlivě a ve velkém. Ale i zásahy ekologických zemědělců (kultura Bac. thuringiensis, trichogramma) nejsou selektivní a ničí hmyz příbuzný se škůdcem (motýly spolu se zavíječem).

  • Tyto plodiny zvyšují použití herbicidů skrýt odpověď

    Je třeba vždy porovnat kolik a jakých herbicidů se používá v "tradičním" způsobu pěstování a při použití transgenní odrůdy. Vesměs se "tradičně" používá více herbicidů, je jich větší paleta a mají delší dobu persistence v půdě případně vyšší toxicitu. Tradiční běžné používání herbicidů vyvolalo skutečné "superplevely" U nás je jedno rdesno a merlík necitlivý na pět herbicidů! To nemá nic společného s transgenosí, ale např. s údržbou železničních tratí

  • V potravinách z transgenních plodin "jíme geny" skrýt odpověď

    Geny jíme stále. Každá rostlinná buňka obsahuje víc než 30 000 genů. Potraviny mohou obsahovat okolo 100 000 bakterií v jednom gramu. Bakterie má 3 až 5 tisíc genů, takže v gramu potraviny sníme až půl miliardy bakteriálních genů.

  • Vinou transgenních plodin necitlivých na určitý herbicid vzniknou "superplevely" skrýt odpověď

    Tolerance k určitému herbicidu je velmi selektivní. Přenést se může jen na nežádoucí rostliny (plevel), pokud se s nimi plodina kříží. Z dosud schválených rostlin je to v našich podmínkách jen případ řepky. Kříženec řepky a plevele, který by získal tento gen, má obvykle sníženou plodnost a bude necitlivý jen na jeden herbicid, ostatní ho zničí. Gen se v křížencích udrží v dalších generacích pouze tehdy, budou-li vystaveny stejnému herbicidu, jinak se během dalších generací vytratí.

  • Zavedení transgenních plodin zlikviduje ekologické zemědělce skrýt odpověď

    Toto propagandistické heslo vzniklo v souvislosti s kukuřicí nesoucí gen Bacillus thuringiensis a obchodně chytrým, ale nereálným požadavkem ekologických zemědělců mít zákonem zajištěnou nulovou přítomnost transgenních složek ve své produkci. Proto EU vědoma si obchodního charakteru této snahy, postavila z hlediska tolerované přimíseniny transgenů - 0,9% - ekologické zemědělce na roveň konvenčním.